Po hodně studeném týdnu se udělalo nádherně. Byl jsem domluvený v Triumph Olomouc, že si přijedeme namontovat podpěru na brašny. V 10 hodin vyrážíme přímo na Olomouc, tedy přes Přerov. Pořád tvrdím, že je to hrůzoměsto. Před Olomoucí zastavujeme a dávám si mobil kvůli navigování. Důvodem je, přestěhování Triumphu. Táhlo mě to na obchvat, tomu jsem se vyhnul vjetím do města. Kolem 11:30 parkujeme u prodejny. Jdeme si prohlédnout motorky, hlavně SPEED TWINA. Na obrázcích se mi moc líbil a ve skutečnosti je to nádhera. Tady bych hodně váhal mezi Kawasaki Z900RS a Speed Twinem. Vše vyřešil poset Evy na BONNIE. Protože máme chvíli, než vše namontují, jdeme se podívat k nedaleké "Císařské pevnosti Fort XIII". Je zavřeno, provozuje se jen o víkendech. Dostáván SMS, že je vše namontováno. Po návratu ještě znovu kouknu na motorky a vyrážíme. Nechtělo se mi vracet původní cestou. Protože to už máme trochu naježděné, dá se toulat dle potřeby. Doma parkujeme chvilku před 15 hodinou.  158km

VIDEO

Další den volna s hezkým počasím. Trasu jsme měli již naplánovanou. Ráno na budíka a hodně přemýšlet, co na sebe. V 6:45 vyrážíme, jen musím na benzín. Původně jsem chtěl na dálnici hned z Otrokovic, jenže je pracovní den a provoz hodně zhoustnul. Beru to na Fryšták a u Hulína najíždíme na dálnici. Kousek cesty máme mlhu, projevuje se to větším chladem. Dálnici opustíme u Slavkovského sjezdu a vydáváme se na klikaté cesty, kde máme hned první bod. "Památník tří císařů" (1). Tip jsem našel na FB. Fotím a koukáme na letadlo jdoucí na přistání, jsme přesně v ose letiště. Takže bez drona, zkouším jej nahradit dlouhou selfí tyčkou. Pokračujeme dále, máme to přes hodinu a půl k dalšímu bodu. V Rajhradě mají uzavírky, ale ne objížďky, divné. Po chvíli jsme se vymotali. V Moravském Krumlově zamáváme na poutní kapli sv. Floriána a již se blížíme ke "kapli sv. Jana Nepomuckého" v Rešici (2). Jde vidět hezky z cesty. Fotíme a vypouštím drona, držím se co nejblíže, JE Dukovany je totiž na dohled. Za chvíli přijíždí další motorkář, pozdravíme se a je tu další. Prostě ten pohled z cesty je lákavý. Po svačině vyrazíme k dalšímu bodu, který jsem opět našel na FB. Jak se k němu blížíme, projíždíme kolem zámku Sádek, necháme si jej na jindy. A už parkujeme na "Hanzalově kopečku" (3). Jak píší na internetu je to "jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku" a mají pravdu. I zámek na proti jde hezky vidět. Už jsme jak ve Vesničce střediskové, zase se kocháme. Další bod je zajímavý, jen má smůlu, že je čas kávy. Kousek před ním odbočím na Brtnici, kde si dáváme kávu, potom tou samou cestou zpět a za chvíli vjedeme do Jestřebského lesa. Po 2 km parkujeme u "loveckého zámečku Aleje" (4). Je hodně zdevastovaný. Nafotili jsme co se dalo, drona jsem nevypouštěl, byl tady polesný a vyrazili k domovu. Tady byl totiž i bod obratu. Opět jsme projeli Brtnicí a směřujeme k Vysoké Studnici, tady máme "kostel Nejsvětější Trojice" (5). Je kousek od obce, tak i na drona to vyšlo. Dojíme svačinu a jedeme dále. V Radostíně nad Oslavou zastavuji, abych přehodil baterky a pozici kamer. Po nasednutí nejde otočit klíčkem, takže sesednout a chvíli s tím zápasím. Podařilo se. Hned před obcí Radešín je jedna zajímavost, a to "socha sedícího Krista trpitele" (6). Tváří se hodně trpitelsky, ani se nedivím, když sleduje, jak si děláme peklo na zemi. Po příchodu k SUZUCATI nastal problém, klíček se ani nehnul. Sjedeme bez motoru do Radešína (500m) a vydávám se sehnat prostředek na rozchození spínačky. V jednom domku jsem vyprosil WD40 a to nakonec pomohlo. Také jsme se rozhodli vynechat poslední bod dne a vyrazili jsme domů, jen bylo nutné vzít cestou benzín. Když jsem viděl směrovku na Tišnov, bylo to jasné, je tam velká Benzina. Tady by se v nouzi dalo něco pořešit. Nebylo ale třeba, klíček se už otáčel. Káva se sladkostí na uklidnění nervů a pokračujeme na Vyškov. To znamená opět projet Šebrov - Blansko :-D Ve Vyškově se trochu oblékáme a vyrážíme po dálnici ke Zlínu, u Hulína ale sjedu, je čas a chuť do zatáček. Za Rackovou je jich spousta. Když míjíme Zlín v zapadajícím slunci, tak neodolám a vypouštím drona na fotku. Parkujeme v 19 hodin.  476km

VIDEO

Je neděle a pořád toho nemáme dost. Po dni odpočinku se nelze divit. Nasedáme na BONNIE a vybereme směr JIH, snad tam bude tepleji. Cílem je Pálava. Nechce se mi jet trasa na UH, Kyjov a Čejč, proto vyrážíme na Uherský Brod, Hluk, Bzenec. Tady doplňuji nádrž a jedeme zamávat "jižanovi". Do teď to s teplem nevypadá moc dobře, je zatažená obloha a slunce je hodně nesmělé. To se mění za Velkými Bílovicemi, prostě konečně na jihu. V Nových Mlýnech zastavuji u GREEK Bistra (1) v domnění, že mají od 11 hodin otevřeno, samozřejmě je to až od 12 hodiny. Tak z kávy nic nebude. Rozhodli jsme si dát kávu v Mikulově, ale jak projíždíme střed města, nějak nás to přešlo a zamířím na "Benzinu" (2), kde si dáme náš standart, káva s mlékem. Okoukneme motorky, co se tady zastavují a po svačině nabití energií vyrazíme na náš hlavní a jediný bod dneška. Je to "Kočičí skála" (3), udála se tu drobná změna, jsou tady zábrany, aby se nechodilo mimo vyznačenou stezku. Uděláme foto a začneme se pomalu vracet k domovu. Čas máme, tak není třeba nejkratší cestou. Protože na BONNIE nepoužívám navigaci a jezdím hodně po paměti, tak se stane, že trochu zaváhám. To se mi stalo ve Velkých Němčicích, musel jsem se podívat na mapy.cz. Chtěl jsem do Židlochovic a pořád jsem viděl směrovky na Pohořelice, to mě zmátlo. Proč tam? Je tam benzínka a potom od ní to až na Slavkov znám. Ve Slavkově jsem koukal, jestli nejet mimo hlavní cestu, ale na výběr tam moc není až ke Střílkám. Samozřejmě tam cesty jsou, jen nemají moc dobrý povrch. Ve Střílkách opět zastávka ne benzince, kde již stojí tři motorky, dokonce dva V-Stromy. Chlapi jsou v družném hovoru, tak se mezi ně moc nepletu. Eva je pozdraví a hned je vše jinak. Jeden je ze skupiny Bikers4u, takže krátký pokec. Přes "Buchláky" se mi nechce, takže to stáčíme na Kroměříž, kde opět doplním nádrž a potom je to už jen domů 287km

Po dopoledních aktivitách dáme dříve oběd a naskočíme na BONNIE. Domluvil jsem schůzku na Veselé, kvůli sedlovým brašnám a rolce. Po chvíli tam zastavuji a můžeme se pustit do ladění vybraných věcí. Paní má jednu vzorkovou brašnu i rolku. Asi po půl hodině jsme dohodnuti. Další jízda bude jen tak na relax po Valašsku. Vybírám během jízdy jižnější část. V Loučce doprava na Slavičín, Bojkovice. Děláme zastávky na kochání okolím a při jedné ještě volám paní, že ty brašny trochu zvedneme, aby nebyly tak blízko výfukům. Zpět se vracíme přes Luhačovice. 109km

Je pátek, ale to nevadí, mám dovolenou. Naplánoval jsem jízdu pod Orlické hory, takže ranní vstávání nás nemine. Průjezd Zlínem ve špičce omezím jen na malý kousek a po dálnici vyrazíme na Kojetín. Tady naberu plnou a mám jistotu, že dojedeme v klidu zpět. Až do Loštic nechávám navigaci na klikatých cestách, nechce se mi přes Přerov ani Olomouc. Tady najedeme na hlavní. U známé "Benziny" v Mohelnici zapínám kamery a může začít dobrodružství. Máme namířeno do Zábřehu, je k tomu důvod. Moc se mi líbí cesta Zábřeh - Lanškroun, nový povrch a klikatí se to parádně. Nám ten nejklikatější úsek (Kosov - Hoštejn) nevyšel, jeli jsme za autobusem. Zase to bylo hodně bezpečné :-D Na dohled Lanškrounu před obcí Sázava dáváme pauzu. Je to na mírném svahu a jde hezky vidět na město. Při vjezdu do Sázavy začíná na cestě hodně široký pruh vyteklého oleje, v obci už na tom pracují hasiči a uklízí. Mají co dělat, je toho hodně. Bezpečně jsme projeli a vjíždíme do Lanškrouna, hledám benzinku na první kávu (1). Parkuji vedle motorky (cruiser) a jdu pro kávu. Eva mezitím okukuje brašny, majitel se přidá a máme z toho příjemné posezení u kávy. První bod dnešního dne máme kousek za městem, je to "rozhledna Mariánka" a "poutní kostel Mariánská Hora" (2). Parkujeme u rozhledny, ke kostelu nepojedeme, tam nás zajímá jen lipová alej ve tvaru srdce a ta jde vidět spíše z drona. Fouká vítr tak na hraně letu. Vypustím "poletuchu", obkroužím rozhlednu a zaletím nad alej. Z rozhledny jde hezky vidět Suchý vrch. Pokračujeme dále, přes Letohrad. Když projíždíme náměstím, vzpomenu si, jak jsme tady s bráškou navštívili jeho kamaráda sloužícího vlasti. Znalí ví, jak to mohlo vypadat. Už si jen vybavuji, jak jsme hulákali (řvali) na tom náměstí. :-D V Sopoticích hledáme další bod, "veřejnou chlebovou pec" (3). Je schovaná a ještě jsme vjeli do stavby. Za to se před námi objevil krásný kostel sv. Zikmunda. Je dobře umístěn, tak jsem opatrně vzlétl. K dalšímu bodu to bylo kousek. Je to "zámek" v Potštejně (4). O hradu ví snad všichni, ale zámek je malý a zastrčený mimo hlavní cestu. Za fotku se SUZUCATI to stojí. Kousek jsme se vrátili a zaparkovali na louce, kde kvetly "ocúny jesenní" (podzimní šafrán), byl totiž čas na mňamku. Vzlétl jsem poletuchou a koukám, že jsme přímo pod hradem, takže foto z dálky a můžeme pokračovat. Mělo se jet přes Brandýs nad Orlicí, ale uzavírky nás dovedli až do Chocně, z ní míříme na Vysočinu k úplně novému bodu zájmu. Ten jsme získali ve 8.9. na ČT 2 ze seriálu Krajinou domova 3. Když se blížíme, míjíme Toulovcovu rozhlednu, kterou mám v mapách. A jsme u bodu v Budislavi, "skalní útvar Velké Hradisko" (5). Z cesty to není nijak zajímavé a ještě slunce svítí do očí, tak kousek popojedeme k rybníčku pod skálou. Pořád to není ono, musíme ještě na protější svah. Ano, tak to je přesně ten záběr ze seriálu. Po zvládnutí tak "těžkého" :-D výšlapu si dopřejeme na benzince kávu. Posilněni a odpočati, vyrážíme směrem na Svojanov. Je tam hrad, ten nás nezajímá, už byl navštíven. Nás zajímá "kaple sv. Máří Magdalény" (6), jak místní říkají "Majdalenky". Protože naše navigace neumí OFF-road, ukáže mi při sjezdu do Svojanova polorozpadlou lávku s pěšinou do lesa. Je to hloupost, protože při přípravě jsem si plánoval dojet až k ní. Místo toho, jsme dojeli do dvora s králíky, senem a hnojem. Tak jsem se tam zasekl, že nezbylo poprosit majitele, jestli by mě nepustil přes dvůr zpět na silnici. Dobré bylo, že nám vysvětlil, jak se ke kapli dostaneme. Zpět do Hlásnice, ze které jsme přijeli a u JZD odbočit, potom už je to ten OFF-road až ke kapli. Byla to spíše příjemná jízda po trávě. Tady jsme se zdrželi déle, místo je to moc příjemné. Z dáli jsem si i Svojanov vyfotil (dronem). Čas kvapí a musíme domů, navigace hlásí příjezd po 20 hodině. V Sebranicích najíždíme na hlavní cestu do Svitavy - Brno, navi nás směřuje na Boskovice, rozhoduji se projet Brnem. Uvažuji, že Brňáci pojedou ven a k nim bude prázdno. Potvrdilo se to, už v Sebranicích je kolona, která pokračuje až ke Kuřimi. Brnem jsme proletěli jako rakety, ale z něj jsme se vlastně stali taky Brňáky z města ven :-( Začalo to na přivaděči k dálnici, ještě že se motorka protáhne. U Rohlenky to vzdávám a mizíme na okresky. Poslední přestávku dáme ve Slavkově a potom už jen domů. Parkujeme přesně ve 20 hodin 457km

VIDEO

Dnešní jízda byla neplánovaná. Na vycházce s Erinkem jsme se rozhodli zase projet na BONNIE. Opět to bylo po Valašsku, jen s tím rozdílem, že v Loučce odbočuji doleva. Před Valašskými Klobouky zahnu na Lačnov, cesta je rozbitá a to BONNIE moc nejde. V Horní Lídeči najedeme na hlavní cestu do Vizovic, je to samá obec, tak jezdím na tempomat. Fakt dobrá vychytávka. V Ústí zahnu na Hovězí, ale nakonec pohled na hodinky nás přesvědčil k otočení a návratu do Valašské Polanky, tady nabereme směr na Vizovice. Nechce se mi vracet přes Zlín, jedeme přes Luhačovice. 157km

Nějak jsem se zamotal do umístění brašen. Domluvil jsem další schůzku a zajel to trochu doladit. Vše se vyřídilo k mé spokojenosti. Cestu tam jsem měl přes Luhačovice, domů co nejkratší cestou. 58km

Potřebovali jsme sehnad starší časopisy, ty jsme našli v Uherském Hradišti. Zajeli jsme si pro ně a zpět to vzali na Uherský Brod 82km

Podzim za dveřmi a chladno venku. V sobotu jsme se namlsali krátkou projížďkou, i když meteorologové hlásili na dnešek ochlazení, nějak jsme doufali, že na sluníčku to půjde. Naplánoval jsem navigaci ale špatným směrem, na sever. V plánu byly tři rozhledny, zřícená kaple a větrný mlýn. Žádný budík se nekonal, v klidu jsme se nachystali a po deváté vyrazili. Vybaveni teplým oblečením. Moc jsem to neodhadl a bylo mi moc horko, průjezd přes Troják - Tesák jsem ještě zvládl, ale na benzince v Bystřici pod Hostýnem jsem zrušil teplou vložku v bundě a raději dal triko navíc. Eva to měla jinak, bylo ji tak akorát. První bod byl v Kunovicích. Je to rozhledna postavená na místním vodojemu (1), jezdíme tady často a nikdy jsme si jí nevšiml, vždy totiž hledím doleva na protější hory. Z rozhledny moc vidět nebylo, co bylo vidět, tak jen mraky, se kterými jsem nepočítal. Aladin hlásil kolem 10 klid a meteoradar pro jistotu také neukazoval nic. Pokračovali jsme dále k jiné rozhledně do Blahutovic (2), ta mě zaujala svým vzhledem. Je volně přístupná, tak jsme vylezli nahoru. Pohled do dáli nám jen ukázal, jak se na nás valí mraky. Začali jsme váhat jestli pokračovat dále nebo to vzít za sluncem, které bylo vidět na jihu. Eva si už musela vzít další tričko. Stočil jsem to na Hranice a zde jsem si říkal, že to vezmu na Potštát a tam se rozhodneme. Nakonec jsme zůstali u původního plánu a pokračovali na sever, i když jsem ještě několikrát zastavil a chtěl to změnit. Vidina kávy ve Vítkově (3) v naší oblíbené benzince Cernin s.r.o. nás prostě nasměrovala. Tady už bylo fakt zima, 9C. Žádná terasa, ale uzavřený prostor zvítězil. Když už jsme byli prohřátí a začali se pomalu balit. Přijeli dva motorkáři, Slováci, notně prokřehlí. Že jedou z Červenohorského sedla, kde bylo 5C. My pokračovali v naplánované trase na "Těchanovickou vyhlídku" (4). Tu jsme zahlédli, jak stojí na mírném kopci, kam se musí 400 m pěšky. Vzdali jsme to, v tom oblečení by to nebylo ono. Ještě jsem měl dva body po cestě. Jeden nás čekal pod Slezskou Hartou. Je v místě, kde se překračuje Moravice. Je to "zřícenina kaple sv. Michaela" a opět kousek do kopce, a opět to rušíme. Necháme si to vše na lepší počasí. Pokračujeme dále podle navigace do Roudna, kde vzpomínám, jak jsme si tady dávali studenou kofolu na ochlazení, dneska to ale neplatí. Za Roudnem vyjíždíme na hřeben a to byla chyba, Eva už je tak prokřehlá, že tady rušíme poslední bod a navigaci dávám "nejrychlejší trasu", v domnění, že pojedeme na Olomouc a Přerov. Opět chyba, zase mě navigace překvapila. Asi ví, že nemám rád průjezd Přerovem. Takže za Bystrovany místo na jih za sluncem, nás vede zpět do mraků na východ. Nechal jsem to tak, jen Eva je ještě více zmrzlejší :-( Podjeli jsme pod hradem Helfštýn a míříme konečně domů na jih, ale bez sluníčka. Parkujeme v 16 hodin a už se těšíme na horký čaj s Metaxou.  286km

Dneska jsem zazimoval BONNIE. Zbytek sezony dojezdíma ne SUZUCATI.

V sobotu, i když bylo nádherně, jsme věnovali rodinným záležitostem. Za to v neděli a při předpovědi počasí, která slibovala sluníčko a hlavně teplo, už bylo přímo povinností vyrazit na moto výlet. Letos jsme již mockrát obkroužili JDE Dukovany, že dalším výletem, tím směrem nebylo co pokazit. Jen ráno bylo chladnější. Proto nebyla potřeba brzy vstávat. Z důvodu urychlení cesty jsme použili dálnici. V neděli ráno na ní bývá klid. První zastavení bylo v Rosicích na "Benzině" (1) na kávu. Při jejím pití mi Eva říká "na rozhledně Babylon, jsou až od 13 hodin". Napadlo mě tedy změnit pořadí bodů v navigaci. Jediné co se mi podařilo, bylo se do toho tak zamotat, že poslední bod byl první a zbytek tak jak jsem původně měl. Vyrazili jsme a v Ivančicích hledali rodný dům Vladimíra Menšíka (2). Doopravdy hledali, protože se mi podařilo tady naklikat více průjezdů. Musel pomoci mobil a mapy.cz. V domnění, že máme trasu obrácenou, s klidem vyrážíme. Jaké bylo moje překvapení, když jsme u parkování na rozhlednu Babylon (3). Do 13 hodin nemá cenu čekat. Jdeme k ní. Nakonec to bylo dobře, nejsou tady lidi a mohu tedy vzlétnout dronem. Viditelnost zase není tak luxusní, aby bylo proč litovat. U motorky dáváme svačinu a prohlížím navigaci, je jasné, že pokračujeme původní trasu. K dalšímu bodu mě chce vracet po cestě zpět, vzepřu se a udělám krásnou okliku :-) Již z dáli jde vidět náš bod, hotel Kalimeta (4). Na internetu jsou krásné fotky, tak mě to zaujalo. Smůla, je to zarostlé a není toho moc vidět. Má být možnost vylézt na střechu a podívat se do okolí. Jenže nebylo se koho zeptat, "nedobytná pevnost". Míříme na Náměšť nad Oslavou, je tu jedna technická zajímavost, kterou pořád míjíme. Dneska je tedy den, kdy ji uvidíme. Jedná se o "Schulzovy filtry" (5). Stojí už jen dvě, původně byly čtyři. Kolem nich je dětské hřiště, možná to mají děti místo prolézaček :-D Pokračujeme kousek za město do Ocmanic. Je tu pyramidová rozhledna (6), kdyby nebyla, nic se nestane. I od vstupu na ní jde vidět Náměšťský zámek. I přes blízkost letiště použiji drona, jen se držím hodně při zemi, šel jsem max na 20m. Jednou jsme byli v Dalešicích a udělali fotku brány do pivovaru, napadlo nás, dát si tam dneska kávu. Bylo pořád dosti času a přímou cestou se nám to zdálo zbytečné. Kousek si zajíždíme. Jakmile nastal bod obratu, míříme na Dalešice. Kousek před nimi, i navigace mě tam vedla, musím prudce brzdit kvůli autům co odbočují. Koukám, šipka do Dalešického pivovaru (7). Až po chvíli vše pochopím. V Dalešicích není cesta, je rozkopaná. Máme přece "cenduro" a těch 30m k bráně dojedeme. Na dvoře je to bez obsluhy, vlezeme tedy do pivnice a čekáme u výčepu. Nic, nic a pořád nic. Už se začal tvořit důlek v podlaze. Vzdáváme to a jdeme k motorce na svoji svačinu. Posledně se nám moc líbila cesta z Rouchovan na M. Krumlov (jeli jsme na BONNIE), není důvod to měnit a projíždíme znovu. Původní plán byl od M. Krumlova vrátit se na dálnici a domů. Nebyl důvod, počasí luxusní a čas ještě lepší. Míříme na Pohořelice, kde si dáváme kávu v již dříve navštívené hospůdce (8) a rozmýšlíme jak pokračovat k domovu. Jeden směr by byl na Hodonín a druhý na Kyjov. Vyhrál ten druhý. Nakonec to bylo jedno z dobrých rozhodnutí, když se blížíme k Velkým Hostěrádkám, koukáme na úžasnou krajinu "Moravské Toskánsko". Nebylo zbytí a zastavujeme (9), stejně musím vybít baterie na drona. Vzlétám a dělám fotky, sami můžete posoudit, že je tady nádherně. Čas už pokročil, i navigace ukazuje "studenější" návrat (18:45), nasedáme a míříme nejkratší cestou domů. Kyjov - Boršice jedeme za kolonou aut, není kde předjet. Jen v UH zastavím na benzín. Parkujeme v 18:30. 383km

VIDEO

Tento den byla doopravdy poslední jízda. Na ni jsem vytáhl BONNIE a kamaráda Milana z Kroměříže. Trasu jsme měli zajímavou v tom, že to bylo moto GP po benzinkách. I přes silnější vítr se dalo dobře pojezdit a užili jsme si to náramně. 236km