Pomalu je tu podzim, kilometry do servisu se krátí, prostě se blíží podzim :-( Využíváme krásného počasí a jedeme dokončit započatý okruh z 5.7.na Slovensko. Průjezdem pod Korlátkou jsme si zavzpomínali a pokračovali na Plavecký hrad. Zaparkovat se dá na malé loučce pod hradem a zbytek dojít pěšky. Hleděli jsme, kolik lidí se tam šplhá. Hrad je pěkný, ale zase jen kamení :-) Dalším cílem byl průjezd z Perneku do Pezinku. Takové slovenské Buchlovky, trochu lepší, více kroucené. Škoda, že se to teď hodně opravuje. Je tam moc semaforů. Když se projíždělo kolem hotelu Baba, motorek tam bylo nepočítaně. I tak se nám to líbilo. Domů se vracíme druhou stranou Malých Karpat. Vyjedeme se podívat ke dvěma zámkům, Červenému Kameni a Smolenickému. Poslední zastávka dne je Štefánikova mohyla na Bradle. Výhledy jsou, ale ne daleké. I tak vidíme Branč, Čachtice, Korlátka, Javorinu. 311km
Celou sezónu se chystáme do Velkého Meziříčí, tak tedy konečně vyrážíme. Do Brna jedeme přes Buchláky, projeli jsme si je v pohodě. V Brně to vezmu po okružní směrem na přehradu. Podél ní se dostaneme k hradu Veveří. Uděláme jen fotky z obou stran. Další zastávkou je obec Vídeň, protože jsme tu v mládí párkrát trávili zajímavou akci "Jede Kudrna okolo Brna". Posedíme u rybníčku a zavzpomínáme. Víme, že v blízkosti Velkého Meziříčí jsou dva viadukty, my najdeme jen jeden. Až při pohledu z rozhledny na Fajtově kopci najdeme i ten druhý. Rozhledna je to moderní, měli jsme poměrně slušnou viditelnost. Poslední zastávkou je obec Brtnice. Trochu to připomíná Český Krumlov. Údolí, potok, zámek (ten je ale v dezolátním stavu), projdeme si ji kolem dokola a kocháme se pohledy, které se neustále mění. Podívali jsme se na rodný dům architekte Josefa Hoffmana. Je tu i socha medvěda brtníka, je to mrzout, ale dalo se sním vyjít. Celodenní ježdění vyšlo perfektně, cesty příjemné a pohodové. 421km
Už přejíždíme servisní kilometry, ale je pěkně, tak nám to nedá a vyjedeme za Přerov. Jako první zastávka je rybník Jadran u Oseku nad Bečvou, druhé zastavení je ve Veselíčku. Již z dálky jde vidět pěkný zámek. Projdeme se tedy parkem a na ceduli zámku si přečteme, že je to dětská domov. Spíše pasťák, když mají všude mříže. Poslední zastávka je v lomu Výkleky. Je tu moc hezky a než jej obejdeme, uplyne 3/4 hodiny. Je tu hodně čistá voda, tak sem jezdí i potápěči. Cestou zpět jsme dojeli do obce Přáslavice, nám dobře známé. Bydlí tu Bára a Stan. Teď jsou ale na Lipně, kde je sraz V-Stromů. Je ještě dosti brzo, volám do Uničova a jedeme na kafe. Zpět to bereme na Prostějov a touláme se po okreskách domů. 239km
12.9.
Jedu do práce, abych si odpoledne domluvil servis. Trochu si to ještě prodloužím a je z toho 56km
24.9.
Motoškola Pepy Šilera "Sršňe" zveřejnila termíny na příští rok. Hned jsem si objednal individuální kurz na 7.5.2017. Za tři hodiny byl tento termín obsazen. Už se těším jak malý kluk. Pořád věřím, že mi to pomůže, protože jezdím jen podle knížek co jsem si přečetl. Tady by měli říci, jaké chyby dělám. A hned to natrénujeme na letišti a silnicích Šumavy.
Sluníčko svítí a hřeje, domlouváme jízdu ve třech motorkách. První vyzvednutí je v Uherském Brodě, kde je Broňa z Hodonína. Potom pokračujeme do Luhačovic, kde je Tomáš ze Sehradic. Dohodneme trasu a vyrážíme. Jedeme na Kohutku ze Slovenské strany. My to ještě nejeli a tak jsme nadšeni perfektní jízdou plnou zatáček. Najdeme si stůl v cela zaplněné chatě a čekáme na proslavené knedlíky s borůvkami. Mezitím si pohovoříme o životě. Poté se rozloučíme, my jdeme na Portáš a chlapi projet Valašsko. Když se vrátíme k motorce, je tu Radim z Opavy, takže opět poklábosení. Zpět domů to vezmeme přes Soláň, Rožnov pod Radhoštěm na Santov. Kafe je zde dobré. A už jen domů, ikdyž ještě oklikou. 242km