Protože Eva není provozuschopná, domlouvám ještě předání posledních dílů z PC. Opět si domluvíme čas na desátou a udělám to jako den předem, hlídám si jen dojezdový čas do Dubňan. Volím tím pádem tu nejhezčí cestu na Hodonín. Ve Strážnici naberu benzín, potvrdím čas dojezdu a deset hodin parkuji před domem (1). Po předání dílů chvíli přemýšlím, jak to bude dneska s ježděním. Domů nemám důvod se rychle vracet a je moc pěkné počasí. Vyrážím na Pálavu. Při výjezdu z Mutěnic koukám na rozhlednu. V mapy.cz hledám jak k ní a vyrážím. Jak bývá mým zvykem, bylo to zase o dírku vedle. Poptám se vinařů, jestli se mám vracet nebo pokračovat, pokračování vyjde lépe. U rozhledny „Vyšicko“ (2) jsem sám. Jdu se porozhlédnout po kraji a slyším, že tady vrčí centrála a bufet je zabedněný. To se během chvíle mění a jsem první zákazník dne. Káva to jistí. Směrem na Pálavu jsou Velké Bílovice, tady nesmím vynechat „Zímarky“ (3), zvláště při dnešní viditelnosti. Vrbice jako na dlani a Pálava jak by smet. Pokračuji do Rakvic a dělám nové fotky „raka“ (4). Cestou k Novomlýnské nádrži si ještě odskočím k rozhledně „Maják“ (5). Jede se tam po panelové cestě, musel jsem to dát ve stupačkách, jinak bych měl záda na maděru. Nahoře dělám fotky a kochám se nádherným výhledem. Přemýšlím jak dolů, jdu se kouknout, jestli se dá projet jinudy. Nacházím otevřenou branku a za ní luxusní asfalt. Vjíždím tak do vinohradů a mohu si volit, kudy se vydám, protože je tady spousta křižovatek. Volím jistotu vjet do Zaječí. Další zastavení dělám u spodní hráze (6), už si ani nevzpomínám, jestli jsme si ji fotili. Splněno a přes Pavlov mířím ke „Kočičí skále“ (7) Vítr je již tak silný, že se mi ani nechce nahoru. Fotím jen od silnice a ještě koukám na vinohrady, jestli přežili mrazy. Vracet do Klentnice se mi nechce, volím již jednou projetou cestu do Bavor, jenže tady ještě pořád neukončili stavební práce, musím se nějak prokličkovat obcí. Nakonec jsem se trefil na cestu vedoucí pryč. Možná, že právě tady nastal můj budoucí problém. Když už jsem fotil spodní hráz, zastavuji u střední na fotku. Zrovna si to tady dva dali jako Rossi na kolínko. Pokračuji a vidím blikat majáky, už jsem myslel, že je to kvůli nim. Nebylo, protože fouká již hodně silný vítr, jsou tady hasiči a někoho zachraňují na vodě. Cestou do Hustopečí se mě nezdá, jak se chová motorka, přikládám to silnému větru. V Hustopečích se jen zastavím na náměstí a pokračuji na Kurdějov, napadlo mě zajet na rozhlednu u „Mandloňového sadu“. Jenže je to už obšancované zákazy. Kontroluji, jestli není něco s předním kolem a vidlicí, nic nenacházím. Co nacházím, je kofola v Kurdějově. Cestou nahoru v serpentýnách mi začíná docházet, že to nebude přední kolo, ale zadní. Nahoře u křížku (9)zastavuji a zjišťuji, že pneu je již prázdná. Mám prostě první defekt na SUZUCATI. Přemýšlím jak to řešit v místě, kde nic a nikdo není. Do Diváků to jsou tři kilometry, nezbývá než tam dojet i s tou prázdnou pneu. Plechovky nevěřícně koukají, proč se dolů těmi serpentinami tak vleču. V obci parkuji a začínám obcházet baráky, v druhém poradili a ve třetím jsem uspěl. Pán měl doma poslední opravný knot, který mi aplikoval. Průraz způsobil ostrý kamínek. Evě jsem dal vědět, že vše je vyřešené a nebudu nikde nocovat. Volím nejkratší a rychlejší cestu do Kyjova. Nejsem si jistý, jak ten knot bude držet. V Kyjově si na benzince kontroluji tlak a vše je OK. Takže domů již jedu úplně normálně. Přijíždím kolem 16 hodiny po 274km

Chystáme se zateplit strop garáže. Minulý týden jsem zjistil, že sehnat vybranou izolaci bude těžký oříšek. Dneska jsem si naplánoval jízdu po městě. Hned při hledání prvních stavebnin to navigace vzala o dírku vedle. Zase jsem zjistil, kde je CFMoto. Po opravě trasy jsem na místě (1), izolaci nevedou, je možné objednat. Pokračuji a zajíždím do Příluk k MPL (2), tam je paní trochu nepříjemná, nakonec se domluvíme, že to co chci ani nevedou. Pře cestu je DEK (3), tady nemají, musím si zajet do Louk. Vydávám se pod Jižní Svahy, cestou zabráním prudkým bržděním srážce a zastavuji u prodejny na autodíly (4), sháním i opravnou sadu na pneumatiky. Prostě jen "poučení z krizového vývoje". Po JS si zajedu do TRIMu (5) na petlici, mají jen 60 a potřebuji 140, tak nic. Po 500m zajíždím do TRADIXu (6). Opět nevedou, ale možná by objednali. V navigaci mi zůstávají ještě 4 stavebniny, zajíždím až do Malenovic ke STAVMATu (7). Kupiji si kofolu a chvíli čekám, než se mě někdo ujme. Vyslovím přání a je projeven zájem. Pán volá k výrobci, jestli by navezli i jednu paletu, je to potvrzené. Zanechávám kontaktní údaje na zaslání hotové nabídky. Volám Evě, že jedu domů na kávu. Celé to toulání dává jen 38km

PS: než jsem dojel domů, nabídka je v e-mailu.

Původně jsem měl mít celý den na ježdění, nakonec jsme se domluvili, že když dopoledne nepojedu, po obědě vyrazíme spolu. Využil jsem toho a ostříhal živý plot. Protože potřebujeme po 8 letech vyměnit TRILOBITE, vybral jsem Bikers Crown v Olomouci (1). Jet tam přes Přerov v pátek by byla sebevražda, trochu si tedy zakličkuji a před druhou parkujeme. Vybrali jsme si a ještě přihodili řemen s letní kuklou. Kousek za Olomoucí si děláne zastávku u benzinky na pití (2) a pokračujeme známou trasou do Konice. V nejlepším místě za Laškovem jsme chytli tirák. Kolem Konice se jen mihneme a míříme na Prostějov. V Kostelci na Hané jsem si vzpomněl, že je tady jeden bod zájmu, který Eva ještě neviděla. Trochu musím pátrat jak se k němu dostat. Podařilo se a jsme tam, je to pomník vojákům z Ruska a Francie, kteří padli 4.12.1805 po Slavkovské bitvě. (3) Je umístěn v bažině a hodně schovaný. Až při odchodu jsme si všimli, jak tady kvetou kosatce. Prostějov se mi daří v klidu projet a zastavuji u EuroOil na benzín (0,1% biosraček) a kávu (4). Čas neúprosně utíká a musíme vyrazit. V Němčicích dneska odbočím na Kojetín, tuto trasu jsme již dlouho nejeli. Odbočení v Tlumačově dneska nedělám, napadlo mě jet za Otrokovice a vrátit se domů přes Salaš. 205km

Na dnešek je v plánu vyjet s BONNIE a ve dvou. Vyrážíme chvíli před desátou a směr bude na Severní Moravu pod Ostravu (nějak se tam často vracím). Původně jsem uvažoval o trase Vsetín - Santov, to se nesešlo s pochopením, volím tedy Bystřičku jako výchozí bod. I kamery chystám až tady. Nakonec to asi bylo dobré řešení, protože jsme si mohli užít nové cesty. Zastavujeme na Benzině v Rožnově pod Radhoštěm, je totiž "coffee time". Po kontrole baterií je jasné, že budeme stavět v Bílé. Využiji toho a zastavím u dřevěného kostela. Po výměně baterií už nám nestojí nic v cestě si užít cestu kolem v.n. Šance. Vyšlo to perfektně a dáváme si první svačinu na benzínce v Ostravici. Na BONINIE nemá navigaci, musím jen kouknout do mapy.cz a věřit, že se trefím. Nepodařilo se a u Frýdku-Místku provádím opravu směru. Do prvního místa dneška dojíždíme v pořádku. Je to městečko Brušperk (1), kde jsme již navštívili větrný mlýn, dneska je to kostel se zajímavou křížovou cestou. Druhý bod je jen kousek, ale je problém se tam dostat. Ve Staré Vsi nad Ondřejnicí se opravuje křižovatka, chvíli se tady motám, než se mi podaří dojet k místnímu zámku (Obecní úřad) (2). Děláme pár fotek a pokračujeme na Jistebník. O něm jsme se dověděli v ČT. Je zde jedna zajímavost, "Galerijní ulice" (3). Při parkování koukáme, jak si kolem nás poskakuje králík. Po chvíli ho to přestalo bavit a šel domů. Po prohlídce se už vydáváme domů, po dálnici je to na dlouho a nuda. Jedu po staré hlavní na Olomouc až do Potštátu. Dá se po ní jet poměrně svižně a je tu malý provoz. Sjíždíme k Hranicím, ale hned po přejezdu dálnice odbočuji na Hrabůvku a z ní je to kousek ke Kunzovu (4). Byli jsme tady, když se to ještě opravovalo a makali tam zedníci. Dneska je to hotel s otevřenou restaurací. Děláme jen rychlé fotky a vracíme se na dálnici. Nechce se mi totiž z Hranic na Bystřici pod Hostýnem, je tam uzavírka. Potřebuji se dostat do Lipníku nad Bečvou. Při pohledu na stav benzínu zvažuji, kde naberu. EuroOil je v Přerově, tak mířím tam. Jenže je to automat a na display není nic vidět, dokonce jsem poprosil jiného řidiče o pomoc, ani to nepomohlo. Další EuroOil je v Chropyni. A proč tyto benzinky, mají tam 0,0% biolihu. Z Chropyně už je to klasika až domů. 304km

Dneska musím k rodičům a mám tam být ve 14 hodin. Vyjíždím na SUZUCATI před devátou a beru to zase do Chropyně, jen jinou trasou. Vím jen, že pojedu směrem na Prostějov, ale do něho se nebudu tlačit. Objízdnou cestu již znám moc dobře. Ze Smržic na Litovel to není špatné a do Uničova dojíždím před 11 hodinou. To je brzy, rozhodl jsem se projet po známých cestách mého motorkářského mládí. Jedu na Troubelice, kde zajíždím až na sídliště (Korea) (1), bydlí tady spolužák, pokračuji do Nové Hradečné ke kostelu, někde u něj zase mám spolupracovníka z Unexu a příbuzného ještě k tomu. Protože si po těch letech nepamatuji přesně dům, jedu raději dále. V Libině přibrzdím u dalšího známého (2), není doma, tak nezbývá než se vracet směrem na Uničov. Kousek před ním v Nové Dědině je Rybářská restaurace, zastavuji tady na oběd. Rybu nedávám, objednávám poctivý vepřový řízek. (3) S plným břuchem nasedám a ještě zajíždím k UNEXU (4). Pracovali jsme tady celá rodina. Koukám, že vstupní barák je pořád stejný, jen má jinou barvu. Vzpomněl jsem si, že mohu navštívit místní pískovnu (5), kde jsme se tolik let koupali, protože město mělo koupaliště zavřené. Když jsem přijel, koukali lidé na mě jak na blázna a já přesně tak na ně. Hlavně na ty ve vodě. Do ní bych již nesmočil ani palec od nohy. Udělal jsem fotky a konečně se vydal na návštěvu. Ta proběhla v pohodě a před 16 hodinou jedu k domovu. Do Olomouce se mi fakt nechce a odbočuji na Dolany, jen návrat na hlavní byl trochu komplikovaný kvůli uzavírce u Velkého Týnce. V Kokorech zvoní telefon, zastavuji zrovna u zmrzliny, proč si ji tedy nedat. I Přerov mě moc neláká a po kontrole v mapy.cz odbočuji na Citov, kde si minu o dírku vedle, rychle napraveno a jsem v Troubkách. Oproti ránu trochu změním návratovou trasu a za chvíli parkuji po 268km

Na dnešek jsem si domluvil servis. Mám to načasované na autobus ve tři hodiny. Vše klaplo perfektně i s přestupem na MHD. 25km

Servis hotový, jel jsem jen vyzvednout. 25km

Dneska mám jet na rehabilitaci. Původní plán byl autem. Pohled z okna po probuzení stanovil jiný plán. Vyrazit na SUZUCATI. Před devátou parkuji v Kroměříži (1) a jdu do trafiky zjistit, jakou má směnu Milan. Odpolední se zrovna hodí, mohl bych ho vytáhnout na kávu do Vyškova. To neklaplo, byl včera večer na pivu. Po rehabilitaci vyrážím a trasu měním ještě v Kroměříži, odbočuji na Věžky. Je tu prázdno a fantasticky se jede. Těsně před Morkovice-Slížany odbočím a jedu do Mořic, důvodem je káva, vzpomněl jsem si, že ji tady mají moc dobrou (2). Potom již dojíždím standartní trasu do Vyškova a z něj na Bučovice. Ani tam nedojedu. V Bohdalicích jsem si všiml, že na Nesovice je cesta již otevřená, jedu to prozkoumat a to byl super nápad. Celá cesta je opravená a nádherně jsem si ji užil. V Nesovicích uvažuji najet na hlavní a projet si Buchláky, jenže pohled na to množství kamionů a aut mě vnuknul jet do Koryčan. Před nima dlouho přemýšlím jak dále, nakonec vítězí Stupava. U přehrady si dělám malou zastávku (3). Hned za Stupavou najíždím na hlavní a vyšlo to dobře, Buchláky projíždím hodně na pohodu, ale svým tempem nikým nebržděn ani nepopoháněn. V Starém Městě jsem původně vyrazil na Uherské Hradiště, jenže se mi nakonec do města moc nechce, odbočuji na Spytihněv, kde to beru přes hráz na Bílovice a potom již na oběd domů. 164km

Hlásí bouřky, ale to mě neodradilo po obědě vyjet na vyjíždku. Udělal jsem rošádu s motorkami a mohl vyrazit. Jako vždy jsem ani netušil, kam pojedu. A to mám rád. I přes mraky v dáli, mířím na Luhačovice, do kterých nakonec dojedu trochu delší cestou, ale dobrou oklikou. Začal jsem přemýšlet o návštěvě u Tomáše, ale když se mi podařilo předjet auta před odbočení k němu, jsem to vzdal. Protože jsem měl cestu do Zádveřic jen pro sebe. Ve Vizovicích už je mraků více, než je zdrávo. Jasenná tím pádem padá a vybírám směr na Slušovice. Jenže určitá potřeba mě donutí zastavit u křížku (1). Ještě zbyl čas na rychlé foto a padají první kapky. Těch se na BONNIE bojím jako čert kříže, nesmí zmoknout. Ve Slušovicích dostávám nápad, zkusit se zastavit u Milana ve Štípě (2). Neviděl jsem jej, co odešel do důchodu. Beru to na Hvozdnou po hodně rozbité cestě, aspoň budu mít srovnání pro nové tlumiče. Návštěva se nakonec nekoná, šel na nedělní vycházku. Čas nějaký ještě mám a směrem na Fryšták není žádných mraků. Proč tedy jet přímo, když to zvládnu oklikou. Ve Fryštáku ještě nakukuji, jestli v zahradě není Pavel, a není. Říkám si, že se tedy pojedu zeptat, jestli Jarda udělal králíky. To musím do Rackové, takže si mohu prohlédnout pozastavenou stavbu dálnice. V Rackové zjišťuji, že zde mají hasiči závody a tam Jardu nacházím. Pokecáme a potvrdil, že králíky nadělal. Dávám vědět Evě, že na kávu dojedu domů. Protáhnu se v poklidu klikatou cestou přes les a chvíli po 15 hodině parkuji. 90km

Dneska musím do Brna a to ráno, protože na odpoledne hrozí deštěm. Budík je na 5:30, jenže ptactvo mě budí o 15 minut dříve. V klidu se nachystám a o půl sedmé vyrážím na BONNIE. Vzal jsem si více vrstev a větrnou vložku, je to přesně tak akorát. Před Uherským Hradištěm v Jarošově je uzavírka, podařilo se mi tam předjet celou kolonu až k semaforu, kde zrovna naskočila zelená. Najetí na hlavní cestu do Brna jsem se trefil zrovna za dva kamiony, ty předjíždím ještě před Trampem a tak mám celou cestu přes Buchláky jen pro sebe. Už za Bučovicemi se vytvořila kolona aut, protože mám hodně dobrý čas, jedu na absolutní pohodu a nikam se neženu. I z toho důvodu, že ve Slavkově (1) budu zastavovat. Přijel jsem kolem 7:45 a po zadání adresy do mobilu mě to ukazuje dojezd za 20 minut. Nějak tomu nevěřím, když vím, jak v rádiu každé ráno hlásí zablokovanou cestu do Brna. Protože chci být v prodejně na devět, chvilku po osmě nasedám a vyrážím. Až na křižovatku, kde se odbočuje na Svitavy vše běží jak má a pořád mám ukázaný dojezd před půl devátou. Jenže za touto křižovatkou se to kompletně zastavilo, jednu chvíli používám BONNIE  jako odrážedlo. Už mě nabaví pořád tam dávat jedničku nebo držet spojku. Čas dojezdu se pomalu přibližuje deváté hodině a mě se daří kompletně zabloudit. Navigování v OFF mapách tady moc nefunguje. Vypínám to a jen pohledem na mapu a posunující se bod se mi daří konečně dorazit v 8:55 k zamčené bráně. Naštěstí přijelo auto a brána se otevřela, rychle jedu za ním. Po zaparkování jsem zjistil, že je to servisman. Pozdravím se s panem Vangelasem a hned se mi pouští do namontování nových tlumičů YSS RZ362-350-TRL-48. Za půl hodiny je vše hotové a zaplacené. Kontroluji meteoradar a jsem v klidu. V mapy.cz si hledám kudy pojedu, uvažuji o severní cestě, ale jak je mým dobrým zvykem po pár metrech jedu přesně na opačnou stranu, na jih. Nakonec jsem na dálnici na Bratislavu a koukám na Olympii Modřice. Naštěstí to tady znám a už se dokáži nasměrovat na Slavkov. Nebylo to špatné, protože si hned můžu otestovat jak nové tlumiče fungují na horším povrchu. Na to, že se namontovali přímo z krabice, a nic se nenastavovalo, se to oproti originálu mírně zlepšilo. Musím tomu dát čas a vyzkoušet to i ve dvou. Hladově na mne bliká kontrolka paliva, nezbývá než si za Slavkovem zastavit na Benzině (3). Při výjezdu jsem se na prasáka vmáčknul před kamion a až pod Buchláky mám před sebou nějaká auta. Za to hned ve stoupacím dvojpruhu všechny předjedu a do první ostré již najíždím v klidu nikým nerušen. To vydrželo až po odbočení na Staré Město. V Jarošově nyní dočkám v koloně na zelenou a na pohodu dojedu domů. Zrovna na oběd ve 12 hodin. 206km

Na dopoledne hlásí hodně dobré počasí. Trávník jsem posekl již včera a mohu si vybírat na které motorce pojedu. Vyhrála BONNIE. Jsou k tomu dva důvody, pořád jsem nesplnil slib co jsem dal v Genezi (1) a je potřeba ještě rozpohybovat tlumiče, než pojede Eva. Vyrážím v 9 hodin. Zastavuji u prodejny a hlásím, že plním slib. Paní byla ráda, protože na Triumphy má slabost a Bonneville se jí moc líbila. Vyjíždím až v 10 hodin, a to chci být na oběd doma. Vezmu to přes Hvozdnou a za Lukovem se napojuji na cestu k Trojáku. První test tlumičů je v Držkové a druhý do Rajnochovic. Ta cesta je tak rozbitá, že to není pomalu ani možné projet. Musím říci, že posun oproti originálu tam doopravdy je. Není to SUZUCATI, ale je to lepší. Dojíždím na točnu v Podhradní Lhotě a koukám na model hradu. Párkrát to obkroužím a poté dělám fotky. Najíždím na hlavní cestu do Valašského Meziříčí a slušně si pojezdím, ten jeden nákladní vůz se mi podařilo předjet brzy. Ve "Valmezu" (3) zastavuji na pití, kontrolu času a ulevení ozadí. Evě hlásím, kde jsem a že na oběd jsem doma. Na prvním kruháči z města se řadím za tři kamiony, není to zrovna dobrá konstelace. Jenže můj problém se rychle vyřešil pomocí železničního přejezdu se závorami. Všechny předjedu a do Bystřičky se dobře projedu, tam zase nákladní auto. To za Jablůnkou opět předjedu a v poklidu dojíždím do Vsetína. Další zádrhel je při vjetí do Lhoty u Vsetína, vepředu je traktor a za ním 8 aut. Daří se mi je předjet a do Jasenné mám cestu jen pro sebe. Potom dojedu pár aut a ty už nechám přede mnou až do Lípy, kde je předjedu. Doma parkuji přesně ve 12 hodin po 114km