Sobota a ještě k tomu prodloužený víkend. Eva měla objednané okurky v Turovicích a jet tam autem je za trest. Sedáme na SUZUCATI a za necelou hodinku jsme tam. Okurkář koukal, na čem jsme to přijeli, ale kufry máme dosti velké na tu trochu, co jsme objednali. Za chvíli jsme byli na zpět, a tak mě napadlo vyrazit odpoledne do BONMOTA na boty. 78km
Po obědě jsem vyrazil po hlavním tahu přes "Buchláky" a před Brnem najel na dálnici. Je to k obchodu nejlepší trasa. Boty jsem měl již vybrány, tak jsem šel najisto. Sidi Adventure 2 Gore-Tex Mid. Na BONNIE se mi nechce jezdit ve vysokých a ty mid mě připadají v pohodě. Zpět jsem to vzal přes město na Vyškov a po okreskách dojel do Milonic, kde mě zastavil místní hasič a upozornil mě, že mám jet pomalu, mají tady hody. Udělal jsem si fotku a pokračoval přes Nesovice do Brankovic, kde jsem na semaforu všechny předjel a do "Buchláků" jel na pohodu. U Trampa kofola a už jenom domů. 211km

 

 

 

 

 

 

 

Na neděli jsem naplánoval delší jízdu až do Východních Čech. Vyrážíme v 7 hodin, první přestávku jsme dali na OMW v Prostějově. Kafe až na OMW v Moravské Třebové, tu jsme původně měli minout, ale za Jevíčkem byla uzávěra cesty (1). Mrzelo mě to, je tam docela fajn jízda. Když už jsme to po hlavních cestách dotáhli tak daleko, dal jsem konečně do navi klikaté cesty. Ty nás vedli nedávno projetým úsekem přes Vendolí (Thorovo kladivo) až k našemu prvnímu bodu. Tím byl "Růžový palouček" (2) https://www.ruzovypaloucek.cz Místo je to zajímavé a zrovna se tam chystali na odpoledne slavnosti ke 100 výročí. Měli jsme ještě klid, tak jsem si chtěl vypustit drona. Jenže měl chybovou hlášku na gimbal a bude muset do opravy. Místo letu byla svačina. Pokračovali jsme k nejsevernějšímu bodu, kostelu sv. Bartoloměje v Kočí (3). Je to velmi zajímavá stavba, jen bylo škoda, že byl zavřený. Vstup přes zastřešenou lávku by byl zajímavý do videa. Už jsem byl hodně rozhrkaný z klikatých a hlavně rozbitých cest, rozhodl jsem se navigaci přenastavit na nejrychlejší. Vydržel jsem to jen do Ždírce nad Doubravou, kde mě už to množství aut na cestě štvalo. Rychlé přenastavení na klikaté, kousek zpět a byla zase pohoda. V Chotěboři jsme měli sochu od Olšiaka, "Čertův stůl"(5). Pomalu se nám daří je dohledávat. Pár fotek a pokračujeme k "Tvrzi Železné Horky" (6). Opět fotky a ještě přidáme svačinu. Už nám zbývá předposlední bod a tím je opět Olšiakova socha "želvy" (7) v Obyčtově. Když jsme přijeli, zrovna tam měli pouť a kolotoči. Kraválu bylo více jak z laďáku. A už míříme k poslednímu bodu, posledním úsekem klikatých cest, k zámku Stránecká Zhoř (8). No, on to není zámek, ale ruina, i tak stojí za zastavení. Snad bude v budoucnu opravený. Přenastavil jsem navi na "nejrychlejší trasu" a vyrazil hledat benzinu. Našli jsme ji ve Velkém Meziříčí, doplnili mizející palivo SUZUCATI a nám kafe. Brno jsem podjel po dálnici a potom rychle do Slavkova si odpočinout. Domů klasika přes "Buchláky", Brankovicích opět na semafor, takže klid na jízdu. Parkujeme doma v 19 hodin. 511km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Počasí přímo vybízí zajíždět BONNIE. Ráno v 8:15 vyrážím a znám jen hlavní cíl, Zímarky - Hradištěk. Na Uherské Hradiště už nechci, poslední dobou to projíždím moc často, vydám se tedy do Uherského Brodu, potom vím, že musím mířit na Kyjov. Za Hlukem jde vidět sv. Antonínek a to mi vnuklo první zastavení (1). Ona fotka BONNIE se sv Antonínkem je povinnost, SUZUCATI je tady focená často. Vracím se na trasu a koukám, že začíná blikat palivo a dojezd je 55 km. Po cestě mi stojí Shell a je vystaráno (2). Ve Vracově odbočím, chci zamávat Broňovi alespoň na barák, když už musí být v práci, a tady mě napadlo udělat další fotku v Miloticích u zámku (3), je proti slunci, i tak se to počítá. Mohl jsem odbočit za Mutěnicemi na Čejkovice, ale to bych se připravil o jednu část perfektní cesty z Čejče. Na začátku Velkých Bílovic odbočuji na Zímarky a nestačím valit oči, lidí jako much. Jeden protijedoucí řidič mi signalizuje, že nesvítím, ani si nevšiml, jak luxusní mám LED svícení :-D. U kapličky jen zastavím na fotku (4), nahoru do toho davu se mi nechce, proto nasedám a sjedu si na altánek pod Zímarky. Teplota a čas mi velí k návratu, mám chuť na kafe a voda je také potřeba. Před Bořeticemi je benzina (5), takže přání splněno. Strašně nerad jezdím Čejč - Kyjov, proto jsem v Terezíně zabočil na Brno a do Kyjova to vzal přes Dambořice. V Kyjově padlo rozhodnutí opět vynechat Uherské Hradiště a vydal jsem se na Koryčany. Před Stříklami mě už bolel zadek, zastávka nutná a nakonec z toho byla i pěkná fotka (6). Buchláky jsem tento víkend jezdil o sto šest, nebylo potřeba je projíždět znovu i s UH. V Kroměříži na Kvasice a tady pohled na stav benzínu rozhodl to vzít na Fryšták, je to potom blíž na "Benzinu" ve Zlíně. Domů jsem dorazil chvilku po 14 hodině. 268km

 

 

 

 

 

Přišlo rozšíření zrcátek, musel jsem jen udělat pár úprav aby pasovaly na BONNIE. Kontrola byla jen v garáži, i tak si myslím, že se viditelnost dozadu hodně zlepší.

 

 

 

Po krátkém pracovním týdnu a mírném ochlazení jsme naplánovali výlet do Slezska. Trasa v navigaci již byla delší dobu a počítalo se s dronem, to nevyšlo, v pátek jsem jej poslal do servisu. Ráno jsme si trochu pospali a vyrazili v 8:30. První zastávka byla v Rožnově pod Radhoštěm na "Benzině" (1), potřeboval jsem doplnit nádrž a zapnout kamery. Cesta dále vedla po hraně Beskyd na Jablunkov. Nemáme to tady pro cestování zrovna v oblibě, ale pro zajímavé body se občas překonáme. Dokonce byl do jednoho úseku zákaz, ale auta tam jezdila, tak my taky. Kousek před příjezdem k druhému bodu jsme si dali kávu na benzině MOL v Bystřici a potom v Hrádku opustili nezáživnou cestu. Navigace nás vyvedla po úzké cestě až ke zvoničce sv. Isidora (2). Nikdy bych nevěřil, že stačí jen pár kilometrů a ocitnete se na snovém místě. Nádherné výhledy na Malou Fatru a klid (tedy dokud jsme nejeli). Kalpička je stavebně zajímavá, kousek od ní je vysázená "Alej dobra". Dali jsme si tady svačinu a sjeli zpět dolů. Začali jsme se teď pohybovat v nejprůmyslovější části tohoto kraje, koukali jsme na různé těžební věže, komíny a zničenou krajinu. K dalšímu bodu se projíždí přímo přes skládku kalů. Je jím opuštěný kostel sv. Barbory (3). Tady jsme si připomínali osudy lidí, které jsou popsány v románu "Šikmý kostel" od Karin Lednické. Další kostel byl již v mnohem lepším stavu, nachází se přímo na hranici s Polskem v obci Petrovice u Karviné. Je to "dřevěný kostel Nanebevstoupení Páně" (4) Tady byl náš bod obratu a nejsevernější místo výletu, nyní jsme se začali vracet, v plánu byl ještě jeden dřevěný kostel sv. Petra a Pavla (5), který se nachází v Albrechticích. Nebyl tady žádný stín a slunce již hodně žhavilo, takže zastávka byla krátká a zamířili jsme k poslednímu bodu, na hráz Žermanické přehrady (6). Cestou jsme zamávali Těrlické přehradě, tu jsme navštívili loni. Stín byl na špatné straně hráze, ale byl. Eva tedy musela kvůli fotkám zpět po hrázi. Za odměnu jsme si dali druhou svačinu a přeplánovali trasu domů, měli jsme totiž čas. Napadlo mě zajet na druhou stranu "Moravské brány", jen jsem netušil, že štrejchu i Ostravu :-D. Průjezdným bodem byl Bílovec, potom jsme měli dojet přes Fulnek do Oder, jenže jsme zahlédli kdysi navštívenou rozhlednu Kanihůru a nastala změna plánu. Protože viditelnost byla slušná, nelenili jsme a vylezli nahoru. Stálo to za to, Beskydy jako na dlani. Potom nás navigace vedla níže než bylo v plánu a minuli jsme tak Fulnek, nakonec jsem byl za to rád, tuto cestu jsme nikdy nejeli a byla perfektní. V Odrách jsme zastavili na benzině, potřebovali jsme kávu a rozhodnout se jak pokračovat domů. Přijel další motorkář na  Suzuki GSX 1400, pochválili jsme ji, perfektně udržovaná. Navigaci jsem naprogramoval na rychlou trasu, ale stejně jsem si jel podle sebe, tady už to máme slušně proježděné a vynechat pěkné cesty se mi nechtělo. Domů jsme dorazili v 19 hodin. 387km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Horko jako v pekle, nasedám na BONNIE  až po 17 hodině a vyrážím zajíždět. Protože už mohu kroutit až do 5000 ot, rozhodl jsem to otestovat na klikaté a kvalitní cestě z Trojáku do Bystřice pod Hostýnem. Posilněn "malinovkou" vyrážím. Zařadil jsem 3 a jedu jen na plyn, tedy jen do vraceček, tady za 2 :-D. Více jak ke 4000 jsem se stejně nedostal. Ten zátah mě prostě baví, jen doufám, že to na zajíždění je správně. Jinak zbytek cesty kromně předjíždění točím do 3000 a řadím nahoru i dolu. Domů se vrací po 19 hodině a opět s rohlíkem v helmě. 90km

 

 

Do konce týdne musím stihnout zajet BONNIE, potom bych nestihl servis po 1000 km, Triumph Olomouc se bude stěhovat. Takže SUZUCATI nechávám doma a vyrážím najíždět kilometry. Když jsem vyjížděl, dal jsem si bod u hráze přehrady Bystřička, ale jak tam dojedu jsem nevěděl. Zamířil jsem na Luhačovice, kde padlo rozhodnutí zajet do Slavičína a tam se uvidí. Na ukazateli byla Lipová a to mě inspirovalo. Cesta ze začátku nic moc, ale nakonec se to zlepšilo a dojel jsem ke křížku (1), který mám vyfocený se SUZUCATI. Každého jistě napadne, že bude foto i s BONNIE. Ukazatel na Loučku udal směr, v Sehradicích jsem zamával na Tomáše (ani o tom nevěděl) a přes Vizovické vrchy zamířím do Vizovic. Tady na "Benzině" (2) doplním nádrž, pokecám s maníkem, co se mu BONNIE moc líbí a vydávám se na Vsetín. Po vjetí do města jsem si otestoval tempomat a bylo to super. Pokračuji do hor, aby byla nějaká zábava v zatáčkách, jen jsem musel za Vsetínem předjet auta a potom až k přehradě vymeteno. Tady (3) jen foto a přes Bystřičku najet na hlavní tah. Ten už tak prázdný nebyl a ještě v Jablůnce objížďka. Ve Vsetíně zastavení na kávu a vodu (4), už se to teplo začalo projevovat. Doma mám být na oběd, tak žádné toulání po klikatých mě už nečeká, vezmu to přímo po hlavní cestě. Přijíždím na čas a ještě mi zůstalo pár kilometrů na projížďku s Evou. Potom domluvím servis. 152km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzal jsem si dovolenou, protože jsem věřil meteorologům a to byla chyba. Ještě v neděli jsem přeplánoval původní trasu a posunul to více na sever k Orlickým Horám. Nějak jsem doufal, že déšť půjde od jihu a na severu máme záchranný bod u rodičů. Do trasy jsem vložil 5 bodů. Budík nastaven na 5 hodinu, kvůli brzkému výjezdu. Nebudil, vstávali jsme sami bez něj v 6 hodin. Po zrychlení příprav bylo zpoždění půl hodiny, nastavil jsem navigaci na rychlou bez dálnic a vyrazili jsme. V Kroměříži doplnit 14l benzínu pro klid a pokračujeme na Prostějov. Na to, že bylo pondělí, se projelo docela dobře a pomalu jsme se blížili k prvnímu bodu. Byl jím "obecní úřad" v Jaroměřicích (1). Všimli jsme si ho při častém projíždění obcí. Je to vlastně původem "tvrz" přestavěná na zámek. Jen ještě připomenu dříve navštívené "Poutní místo Hora Kalvárie" nad městem. Navigaci ještě nechám na rychlou a vydáme se na kafe k dalšímu bodu. Tím je "vyhlídka U Tety" (2) nad Hřebečským tunelem. To kafe dostaneme v restauraci U Tety jen pár metrů od vyhlídky. Posilněni, odpočati, vyrážíme po "klikatých" cestách dále. To klikatých, chce brát ze začátku s rezervou, z hlavního tahu nás to odvádí jen do dědin Koclířov a Opatov, vždy s návratem na tu hlavní. Až za rybníkem Hvězda vjíždíme na ty správné klikaté. Míříme ke "Kozlovské rozhledně" (3). Nakonec ještě děláme jednu zastávku a to nečekanou. V Semaníně se před námi objeví moc zajímavá zvonice a kostel. Po fotografování pokračujeme k rozhledně, kterou jsme vždy jen míjeli. Lidi tu moc nejsou, tak máme vyhlídku sami pro sebe. Kocháme se malebnými mráčky a vůbec netušíme, co bude. Pod rozhlednou dáme svačinu a vyrážíme k Ústí nad Orlicí, které nám stojí v cestě k hlavnímu bodu dne. Vyjíždíme prudké, posypem opravené zatáčky do Lanšperka. Parkujeme u odbočky na zříceninu (4) a vyrážíme na 200 m pochod :-D. Jsme tu úplně sami. Vyšplháme na "vyhlídkovou věž", spíše lešení, a zjistíme, že nad Žamberkem, kam jsme měli namířeno, to vypadá hodně deštivě. Když se vracíme k motorce, volám rodičům, že je změna trasy a přijedeme dříve. Vyrážíme a hned v druhé zatáčce se spustil déšť. Krátká pauza na schování tankvaku a bez nepromoků vyrážíme. Trochu jsem toho litoval, měl jsem najednou vodní chlazení. V navigaci zůstaly původní průjezdné body na Jablonné nad Orlicí a Červenou Vodu, to jsem musel zrušit, tak bylo černo. Mířil jsem jen za sluncem a to nás přivedlo do Lanškrouna a na suchou cestu. Na Zábřeh jsem si to moc užíval, je tady opravená cesta. V Zábřehu po rychlém občerstvení (pití) a pohledu zpět (černá obloha) rychle pokračujeme k rodičům. Vyšlo to dobře i s objížďkou, pršet začalo až po příjezdu (14 hodin). V 17 hodiny vyrážíme domů, kde naberu benzín a víno.  Parkujeme v 19 hodin.  380km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po sobotě ještě potřebuji najet na BONNIE pár kilometrů, abych mohl v pátek na servis do Olomouce (ten je již domluven). Nalákal jsem Evu na její první projížďku, aby věděla, jak se na BONNIE jezdí. Ukázal jsem jí všechny možnosti, klidnou kochací jízdu s bublákem (80km/h), předjíždění v maximálním krouťáku (4000ot/min), tady jsem málem Evu ztratil, zatáčky, rychlou jízdu (130km/h), kolony aut. Ty jsme měli ve Starém Městě. Hlavně jsme chtěli dojet do Louky ke zvoničce. Důvod je jasný, máme tady fotku se SUZUCATI a malování na zvoničce se každý rok mění. Cíle bylo dosaženo, Eva byla moc spokojená se svým narozeninovým dárkem, chválila si nasedání i sesedání. 107km

 

 

 

 

Dneska nastal očekávaný den, povezu BONNIE na první servis po koupi. Rozhodli jsme se to spojit zrovna s projížďkou. Domluvené to mám na 10 hodin, vyrážíme  před osmou a v klidu se ještě touláme na Chropyň, Tovačov, v Dubu nad Moravou uděláme zastávku na focení a hlavně odpočinutí pozadí :-D. Do Triumph Olomouc přijíždíme přesně na čas, předáme BONNIE, prohlédneme vystavené motorky a pokecáme. Ještě je spousta času a bylo nám doporučeno navštívit Kaprodrom, kousek od prodejny. Jdeme tam, dáme kofolu a obejdeme rybníček. Máme pocit, že rybářů tu bude více jako kaprů. Někteří kapři to už vzdali a raději si opalují břicha. Když jsme se vrátili, BONNIE je nachystaná, olej a filtr vyměněn, zkontrolovány šrouby a přehrán software. Vyrážíme na Šternberk, chci si projet Ecce Homo. Po projetí se kousek vracíme a na první odbočce zamíříme na Domašov nad Bystřicí, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou a Vítkov. Tady máme oblíbenou benzinku, kde dělají dobré kafe. Přihodili jsme k němu ještě sladkost a mohli jsme pokračovat na Odry. Z Oder vystoupáme serpentinami do Oderských vrchů k rozhledně u Veselí. Veselo tady bylo, motali se tu děcka z nějakého tábora. Zamíříme na Hranice a Bystřici pod Hostýnem, času ještě máme dost, míříme na Tesák, Troják. Ta cesta je tady perfektní a dobře se dá zajezdit. Doma nabereme benzín a v 15:30 parkujeme. 258km

 

 

 

 

 

 

Proč jsme včera na BONNIE nejezdili déle? Protože na dnešek hlásili poslední slušné počasí a SUZUCATI by to bylo líto :-D V navigaci jsem měl trasu už delší dobu, jen bylo potřeba vynechat první bod, ten jsme navštívili 19.7. Místo něj přibyli jen průjezdy. Zadal jsem "rychlou trasu" bez dálnic a vyrazili jsme před sedmou hodinou. Zastavení na kameru, pití jsme udělali před "Vojenským újezdem Březina" a pokračovali na Boskovice. Tady bylo kafe a doplnění nádrže, chtěl jsem mít jistotu, že dojedeme. K prvnímu bodu dne to bylo ještě daleko, pár zastávek bylo nutností. Minuli jsme Toulcovy Maštale, nijak nás to tam neláká, známe to ještě bez davů a velké komerce. K prvnímu bodu dorážíme v 10:45, je jím "Rozhledna Borůvka" (1) Viditelnost není nijak výrazná, vidíme jen věž nedalekého hradu Rychmburk, druhý hrad Košumberk již ne. Dáváme svačinu a domlouváme se, že se koukneme na tu věž z blízka. Nepodařilo se to (2), museli bychom tam dojít kousek pěšky a na to není čas. Založím do mapy s body zájmu. Dnešním druhým bodem je opět rozhledna. Cestou jsme projížděli "památníkem Ležáky" (3) a za Nasavrky vjeli do zatáčky plné jemného písku. Zvládli jsme to, ale bylo to o fous, v lesním šeru jsem jej neviděl. Na rozhledně "Boika" (4) jsem se z toho otřepal. Byly vidět Pardubice a jen náznak Orlických hor. Kdyby zde rozhledna nestála, nic by se nestalo, viděli bychom to samé :-D Pokračujeme na Ždírec nad Doubravou, před ním máme navštívit "Nový Mlýn v Podmoklech" (5) Nestalo se, napřed jsme to přejeli, i když jsem čučel do navigace jako vrána, potom jsme zjistili, že je k němu zákaz vjezdu. Opouštíme CHKO Železné hory a vrháme se do CHKO Žďárské Vrchy. Ty jsme již projížděli při hledání Olšiakových soch, nyní se chystáme na další. Jsou to "Houby", které se nám nepodařilo najít. Jsou totiž schované za "Penzionem Fryšava" (6) Nadělali jsme hodně fotek a pokračovali k další soše. Není přímo od M. Olšiaka, ale nějak nám to nevadí. Stojí na soukromém pozemku hned u M&A Bu Cafe. Je to socha Buddhy od Oldřicha Šimpacha (7). Kafe tady dělají moc dobré a odpočinek byl již nutný. Už nám zbývá poslední bod a čas se krátí, vyrážíme, mezi Novým Městem na Moravě a Bystřicí nad Pernštejnem objevujeme nádhernou silničku. Za to k zámku Mirtov (8) to již tak příjemné není. Správně by se do parku nemělo, je to domov důchodců, ale fotka zámku a pomníku Alfreda Skeneho je důležitá. Jak už jsme si všimli jinde, nikde nikdo, důchodci nikdy nejsou venku. A teď už jen domů, navigace opět přenastavena z klikatých na rychlou, vybrána trasa na Tišnov a jedeme. V Šebrově zapínám kameru a natáčím oblíbenou cestu, nezávodím, jen v klidu projíždím zatáčky. Ve Vyškově najedeme na dálnici pro urychlení návratu, jen uděláme malou zastávku u oblíbené Mořické benziny na občerstvení. Benzín potom nabíráme až doma. 491km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Milan z trafiky napsal, že mi přišli DJI baterie do Mavicu. Naskočil jsem po kafi na BONNIE, zajel si pro ně, hodili jsme řeč a potom už jen domů, žádné toulání. 71km

Prodlužuji víkend a hned na první den plánuji dlouho odkládanou vyjížďku na sever za Jeseníky. Důvod je jednoduchý, bude tam chladněji a ještě nazpět zastavíme na návštěvu. Vstáváme před pátou, abychom brzy vyrazili, a to ještě po dálnici pro urychlení času. Před Přerovem naskočíme na klikaté cesty a po nich kopírujeme směr i té hlavní. Tady je to bez provozu, a za Bělkovicemi se tomu ani nedivíme, cesta je tu hodně OFF. Zato před Moravským Berounem je to už na pohodu. V poklidném tempu dorazíme do Dolní Moravice k "Baroknímu mostu" (1). Je opraven a jen pro pěší a cyklo. Kousek od mostu vyjedeme do kopce na Novou Ves, kde stojí rozhledna (2). Jenže jsme tady o hodinu dříve než otevírají a čekat nemůžeme, bude to "příště". I tak jde krásně vidět Jelení hřbet. Pokračujeme na Hvězdu, kde si vždy dáváme kávu. Raději jsem ji zaplatil hned při objednání, aby to nedopadlo jako loni. Cestu na Vidly máme rádi, je klikatá a má slušný povrch, jen ten provoz to kazí. Ve Vidlích už dlouho máme navštívit "kapli sv. Hedviky" (3), vždy jsme ji jen minuli. Parkujeme u penzionu Adam. Kaple stojí na svahu a je od ní pěkný pohled dolů. Kolem je plno borůvek, tak si obarvujeme jazyky. Cestu z Vidly do Bělé pod Pradědem měli dva roky uzavřenou, tak to jedeme vyzkoušet. Zatím nic moc, první půle neopravená a na té druhé se pořád pracuje, takže s opatrností kolem dělníků. Městu Jeseník se snažím vyhýbat, ale tentokráte tam máme bod. Musíme do kopce na "Křížový vrch" (4) aby se nám otevřely výhledy na Rychlebské hory a Jeseníky s Pradědem. Dáváme svačinu a kocháme se pohledy. Proč nemám rád město Jeseník? Je to propojené s tolika obcemi, že se motáte jako po Praze. Do "ráje" vyrážíme za Písečnou, kde konečně začínají pěkné a klikaté cesty se slušným povrchem. To je jeden z důvodů, proč sem jezdíme.  Byl jsem tak zabrán do jízdy, že jeden bod míjíme a navigace nás vrací. Když na něj koukám, klidně jsme mohli vynechat. Má to být "Staročervený mlýn" (5). Stavba zajímavá, jen v dezolátním stavu, takže jen rychlé jedno foto a vracíme se na cestu do Žulové. Při tom projíždíme Černou vodu, kde jsem v 7 třídě trávil jeden turnus na "Pionýrském táboře" :-D V Žulové jsme se rozhodli konečně navštívit zbytek gotického slezského hradu Frýdberk (6). On je to doopravdy jen zbytek, který je propojen s kostelem sv. Josefa a vede k němu most. Prošli jsme si to kolem dokola a udělali fotky se SUZUCATI. Poslední bod byl kousek od Javorníku v Račím údolí. To jsme v 90kách navštívili a nic tady nebylo. Nemohlo, protože "Tančírnu" (7) opravili až v roce 2015. Tip jsme získali v TV seriálu "Krásné živé památky". Za podívání to stojí, jen tam nesmí mít dětský tábor a tím pádem to uzavřít. Foto jen z venku přes sklo :-( Dojíme svačinu a vyrážíme k domovu. Oblíbili jsme si to přes Polsko, důvod je jednoduchý, hodně serpentin. Musí se vyjet za Travnou a potom na Kladské sedlo, z něj až do Hanušovic je nový asfalt, takže, paráda. Z Kladského sedla domlouváme příjezd ke známým. Od nich potom v 18 hodin jedeme domů, pro urychlení za Přerovem opět na dálnici a ve 20 hodin parkujeme. 447km

VIDEO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odvezl jsem SUZUCATI do servisu. Najel jsem kilometry a hlavně už pneumatiky byly na "signálkách", není se čemu divit, najel jsem na nich 16140 km. Nechám hled udělat i další výměny a kontroly, na podzim už to nebudu muset řešit. Jen se stala drobná chybička, nechal jsem si tam moto výbavu, i když jsme se bavili, že mám na čem jezdit :-D 25km

A došlo na tu výbavu. Původně nemělo být pěkně, ale věřte "rosničkám". Tak mě nezbylo, než sednout do auta a přivézt ji domů. Po obědě osedláme BONNIE a vyrážíme, trasu jsem měl jen tak mlhavě určenou, měl rozhodovat meteoradar. Jen jsem chtěl projet Troják - Tesák a hlavně kolem v.n. Šance. První úsek nebyl problém, nebe bylo zamračené jen dekorativními mraky. Za to při kontrole v Bystřici pod Hostýnem to nad Beskydy nevypadalo nejlépe. Padlo rozhodnutí, že se když tak otočíme jinam ve Valašském Meziříčí. Tam kontrole dopadla dobře a mohli jsme vyrazit původním směrem. V Kopřivnici jsme se ztratili, nezbylo než kouknout do mapy.cz a potom už podle směrovek až do Kunčic pod Ondřejníkem. Zde to již známe dokonale. Na kávu zastavujeme na benzince za Ostravicí. Stál tu ogara s malou Multistrádou a jen koukal, kdo to na BONNIE přijel. Přiznal, že čekal mnohem mladší jezdce, bylo mu vysvětleno, že je to motorka na důchod. U kávy jsme ještě povykládali se dvěma sporťáky, nějak nechápali, že se dá jet na motorce při dvou tisících otáčkách. A to my zrovna ten den tak jezdili, "kadla-kadla". Za to kolem vodní nádrže jsem to držel kousek pod 3000 ot/min. Podařilo se hned na začátku postavit na semaforu na první "pole position" a projíždět cestu bez omezení jen vlastním tempem. Měl jsem za sebou jednoho rychlíka, ten mě předjel až za Starými Hamry. Další zastávku, a nutnou jsme dělali v Rožnově pod Radhoštěm, je tu "Benzina" s Vervou. Koupil jsem vodu a sladkost. Než jsme vyjeli byl na obzoru hodně tmavý mrak, nakonec nás minul, jen cesta byla hodně mokrá. Svačinka byla zkonzumována na přehradě Bystřička. Od ní až domů v jednom tahu, jen moje pozadí se na to netvářilo zrovna přívětivě. Za to naše spokojenost byla velká. 243km

PS: nefotili jsme, užívali si jen jízdy.