Nastal den "S" další servisní interval. Zkloubil jsem výměnu oleje i s přípravou homologovaných halogenů na STK. Kamarád vše zapojil tak, že mohu rychle světla vyměnit.

Potřebovali jsme zjistit, jestli bude batůžkovi vyhovovat nový sedák. Projeli jsme nejbližší okolí a výsledek byl špatný. Sedák nevhovuje :-( 

Po konzultaci s DDT CUSTOM seats jsem zjistil, že potřebujeme najezdit 3000 km než si to sedne. Nyní mám výšku sedáku 880 cm, oproti originálu (820 cm). Je to pro moje nohy mnohem příjemnější poloha.

 63km

Prodloužený víkend láká k dobrodružství. První den jsme si naordinovali přírodu, a to Malou Fatru, spíše kolem ní. V Púchově se najelo na dálnici směr Žilina, to co nás zarazilo byla hustá mlha. Naštěstí za Žilinou směrem na Terchovou bylo krásné šmolkové nebe s dekorativními mraky. První zastávka byla u hotelu Havranie, kde je zvonička a chalupa z filmu Želary. Pohledy byly úžasné a hned z toho byla hodina kochání. V Zázrivé na hřbitově je starý polorozpadlý kostel, který se snaží trochu vyspravit a zachovat. Ještě to nebylo vše, Eva našla na webu fotku dřevěné zvoničky, tak jsme hledali, až našli. Až jsme přelezli plot a nafotili ovce, tak koukáme, že jsme v jejich pastvě, takže rychle brankou ven a ujíždíme do kopců za výhledy. Poté se ještě vrátíme do Terchové zavzpomínat na Vrátnou dolinu, jenže nebylo na co, takže šup zpět a hledat něco k snědku. Zachránil nás Jánošíkův dvůr, kde jsme si dali místní specialitu :-) Brynzové halušky. Poslední, a to již turistickou zastávkou, byly Šútovské vodopády (38m) na druhé straně Malé Fatry. Jeli jsem s novým sedákem, byla to katastrofa :-( 421km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tento den věnujeme opět historii. Vydáme se na jih podél hranic na tři hrady, Branč, Korlátka a Ostrý Kameň. Při jejich hledání jsme nezůstali dlužni nic naší tradici bloudění. Na Branči byly v tento den cirkevní slavnosti. Na Korlátkách zase pracovali nadšenci "záchranáři" zříceniny. A na Ostrý Kameň to vypadalo, jako by se šel velký turistický pochod. Tento hrad kompletně prověřil fyzičku každého turisty. Ze všech navštívených hradů je opět vidět Javorina, tak jsme si vzpomněli na jiný výlet, kdy jsme na ni také pořád hleděli. Proto padlo rozhodnutí, vyjet nahoru a ověřit si to. Čachtice byly jako na dlani, Beckov se dal vytušit a Tematín také z lesa svítil jako maják. Pro dnešní jízdu byl vrácen původní sedák a "batůžek" to zvládl lépe. 307km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě toho bylo málo a po odpočinkovém dopoledni sedáme na okružní jízdu kolem Zlína. 87km

Opět jenom ježdění kolem komína. Zamířil jsem přes Salaš na Napajedla, ale odbočil jsem na Komárov, až potom na Napajedla. Ve Spytihněvi, ke zdymadlům, tady koukám, známý z vyjížďky. Pokecáme a potom již k Trampovi na kofolu. Zpět přes UH, jen v Bílovicích to vezmu doprava a bloumám po okolních obcích, i s off vložkou. Než jsem dorazil domů tak to bylo 107km

Eva je již netrpělivá, takže po brzkém obědě vyrážíme směrem na Moravský kras. Posledně jsme totiž v Rudicích neviděli místní pískovnu. Cestu vedeme po staré cestě na Vyškov a Jedovnici. Ještě před Rudicemi projíždíme Ruprechtov se zajímavým větrným mlýnem, nyní penzionem. Pískovnu najdeme a koukáme, že jsme doopravdy přišli o velkou zajímavost. Projdeme se zde a pokračujeme dále. Mjíme jeskyni Balcarku a Sloupsko-Šošůvské. Dalším cílem se mělo stát Jevíčko, ale jak jsme projížděli Boskovice, padlo rozhodnutí se podívat na hrad a zámek. Čas je neůprosný, tak jedeme domů, vezmeme to na Prostějov. Je zde příjemná cesta a otevírají se pohledy na Hanou. 241km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Neděle a dlouhá pauza od ježdění. Eva již chce vyjet. Opět nabereme směr za Brno. Protože vyjíždíme po obědě, jedeme po dálnici. Čirá hrůza a nuda. Míříme do obce Rudka, kde je vytesána jeskyně s Blanickými rytíři. Vstup hlídá český lev. Kousek nad jeskyní je rozhledna, na kterou nelezeme. A před jeskyní je parčík s vystavenou keramikou. Musím přiznat, že je to moc pěkné místo, škoda, že sochu TGM (14m) za války zničili. Dalším cílem je "meteoradar" na Skalce (738 m nad mořem). Je to pohledná stavba, tak proč ji nevidět. Zpět se vracíme přes Prostějov. 295km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dopoledne mám trochu volna, zamířím na Kroměříž, kde odbočím do ulice, aniž vím, kam vede. Je to výpadovka na Kyjov. Krásně klikatá cesta s dobrým asfaltem. Vyjede se přímo pod Buchlovskými zatáčkami. Měl jsem štěstí, jelo zrovna málo aut, takže jsem si to užil. 113km

Ještě dvakrát Kroměříž, jen jsem to tak nenatahoval cestou domů. 187km

Na tento den naplánován opět delší výlet. Nějak se nám zalíbilo nad Brnem. Rozhodli jsme se motat kolem Pernštejna. Jsou zde totiž dřevěné kryté mosty. První je za obcí Prudká, je již notně zanedbán, za to v nádherném místě. Druhý se nachází uprostřed obce Černvír, ten je pravým opakem toho prvního. Je dobře udržovaný. A je nejstarší. Třetím mostem jsme opustili Svratku a vydali se protiproudu Nedvědičky. V obci Pernštejn je malý a opravený most. Kousek od něj ve svahu, jsou pěkné pohledy na hrad Pernštejn. Vracíme se na Svratku do obce Švařec, kde je náš poslední most. Ten se hledal nejhůře. Je schován za baráky. Když už jsme kousek od přehrady Vír, proč se tam nepodívat. Tyto stavby mě vždy fascinovali. Pomalu se otáčíme k domovu a vedeme to opět směrem na Prostějov. Cestou se zastavíme u hradu Svojanov, přes Letovice a Jevíčko, konečně najdeme tu správnou cestu a jedeme do Přemyslovic k větrnému mlýnu. Stojí uprostřed dvora soukromého pozemku. Protože cestu z Prostějova na Kroměříž již známe, odbočili jsme na Přerov. Přes Troubky a Holešov míříme domů. Ještě jedeme nabrat benzín, máme v plánu zítra Slovensko. Ježe jsem již tak unaven, že jsem nezvládnul manipulaci s motorkou a pořádně si poškodil stehenní sval. Takže je v plánu, maximálně odpočinek. 389km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další pátek, využijeme výletu i k praktické činnosti. Zastavujeme se v Olomouci v Presbetonu. Řešíme totiž vstupní schodiště. Nic jsme nevybrali, za to se spustila bouřka. Chvíli vyčkáváme, ale nedá se nic dělat, vyjedeme do deště. Naštěstí za chvíli to končí, jen trochu pozměníme trasu a míříme na Sovinec. Obloha je šmolková, ozdobená mráčky. Projdeme si hrad a jedeme k rodičům. Cestou se zastavíme v Arboretu Makču Pikču. Pozorujeme, jak pod námi jde bouřka. Jenže nás nemíjí a vrací se zpět nad nás. Počkáme až to přestane a vyjedeme, předčasně, chytla nás jiná. U rodičů se usušíme, poklábosíme, pojíme a vracíme se domů. "Japonka" nevypadá po dnešní jízdě jako krasavice, ale jako bahňák. 229km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Počasí se zlepšilo a nějak nás to doma pálí. Po obědě vyrážíme, protože je pěkná viditelnost, jedeme na Santov. Pokocháme se výhledy, trochu projdeme paseky a šupnem do hospody na pivo bez piva. Domů se vrátíme ještě přes jednu vyhlídku, a tou je rozhledna "Maruška" u Trojáku. 122km

 

 

 

 

 

 

 

 

Naplánoval jsem si práci, když to v sobotu nevyšlo. Smůla, přijel spolupracovník, testuje Piaggio mp3 400. Nechci nic říkat, ale toto fakt nemusím. Neodolám a jedu se s ním projet. Je to malé kolečko 56km.