5.6.

Konečně teplo! I když předpověď na déšť nic moc. Vybrali jsme si tedy sobotu a naplánoval jsem to do oblasti, kde by to mělo být bez deště. Hlavním cílem měla být "geologická zajímavost v Hostěradicích" (lom). Cestu tam jsem oživil Křepickým památníkem (1). Navigace nás zavedla přímo do Křepic a to bylo špatně, museli bychom pěšky a na to jsem neměl obutí. Po kontrole na mapy.cz jsme se kousek vrátili a památník našli. Byl to megalomanský projekt našich rudých soudruhů, který listopadem 89 padl. Zůstala jen troska ocelové konstrukce. Jinak je toto místo udržované a je tady srub, který je zamčený (předpokládám, že se otevírá jen ve významné dny). Užili jsme si absolutního klidu. Pokračovali jsme do Hostěradic (2), v Miroslavi jsem zamával na zámek, ten jsem navštívil loni při "lockdownu". Po příjezdu k lomu jsme zjistili, že je to obehnané ostnatým drátem a nejde se k němu dostat. Uvažoval jsem o dronu, ale za plotem stálo auto, tak jsem to vzdal. Pokračujeme na sever k dalšímu bodu "větrné kolo" ve Vedrovicích. Stojí uprostřed obce, kousek od "koupaliště" (jestli to tak je, nevím). Vyfotili jsem si kolo a zaposlouchali se do hlučného kvákání žab, "koupaliště" jich bylo plné. Pokusil jsem se je vyfotit, ale stíhali skákat šipky dříve než jsem se k nim dostal. Mám jen jednu. Byl by to ráj pro čápy. Zamířili jsme k Brnu, tam jsem chtěl konečně navštívit památník ve Farinově zatáčce (5). Kousek před Brnem jsme zahlédli pěkný kostel (4), zajel jsem přes pole kousek k němu a vyfotil si jej dronem. Pohled na sever nás moc nepotěšil a kontrola meteoradaru už vůbec ne. Bouřkové mraky byly dosti hrozivé, tak rychle k pomníku. Tady jsme mohli sledovat motorkáře, jak si tu jezdí nahoru a dolu. Pár fotek a předělání navigace na rychlejší přesun. Původně jsme chtěl na Blanensko a Brno objet severně, nakonec rychlý přesun po dálnici do Vyškova. Tady káva, kontrola radaru a opět předělání navigace na klikaté cesty. Za Morkovicemi - Slížany, Eva klepe na rameno a upozorňuje na kapličku, kterou už máme dlouho v hledáčku. Mraky jsou za námi a daleko, takže se otáčím a dáváme si OFF-road ke "kapli sv. Anny" (6). Je pěkně opravená a ten výhled stojí za to. Domů to vezmu přes Kroměříž, Kvasice a Rackovou. 334km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

6.6.

Podle našich chytrých meteorologů mělo tento den pršet a pršet. Nějak se netrefili. Bylo mnohem lépe než v sobotu. Takže padlo rozhodnutí po obědě vyrazit, již z dřívějška jsem měl naplánovanou půldenní trasu po Valašsku, takže jsem ji hned nahrál do navigace. Jen jsem si nepamatoval první zastávku. Nechal jsem se vést a najednou se objevil bod. Dřevěná opravená stodola v Šanově. O druhém bodu jsem věděl, že je to rozhledna, ale zase ne kde. Vůbec to nevadilo, bylo nádherně a jeli jsme na kochačku, měl jsem co dělat abych se udržel na silnici, jak jsem se pořád rozhlížel. Při vjezdu do Valašských Klobouk jsem rozhlednu zahlédl na kopci. Cesta nahoru byla dobrodružná, pořád jsem vyhlížel divoké cyklisty co nehledí. Parkování je asi 500 m od rozhledny. Výhled byl slušný, jen s dronem se špatně startovalo. Také jsem zjistil, že něco upadlo. K třetímu bodu jsem mátl navigaci, věděl jsem kam jedu a tak nebyl problém si určit sám kudy. Tedy až na poslední kilometr, tam jsem já ani navigace nevěděli kudy. Naštěstí poradil místní. To jsem ještě netušil, že mě čeká docela slušný OFF-road. Eva poslední metu nakonec šla pěšky. Jeli jsme k vyhlídce U hrušky nad Ublem, kterou mi doporučil spolupracovník. A měl pravdu, místo je perfektní. Opět jsem vytáhl drona a přišel na to, co mi upadlo. Byla to krytka drátů a aretace na kameře. Doma jsem zjistil, že obraz z tohoto výletu nebyl zrovna super, ještě na jednom výletu otestuji a popřípadě pošlu na opravu. Cesta dolů byla pro mě nepříjemná, ale co se dalo dělat, sjet jsem musel. Byl čas na návrat, jen to nebylo přímo, ale ještě přes Luhačovice. Moc jsme si to užili. 159km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

12.6.

Chystáme se na zítřejší projížďku, zajel jsem tedy jen pro benzín a cestou zpět rychlá zastávka v GENEZE. Koupil jsem letní nákrčník a Motul na plexi helmy. 19km

13.6.

Po teplé sobotě s deštěm a příchodu studené fronty přišla slušná viditelnost. Naplánoval jsem tedy rozhledny a návštěvu u rodičů. První rozhledna byla docela daleko, rozdělil jsem tedy cestu tam jednou zastávkou. V Otaslavicích máme dva body, vybral jsem ten jednodušší, ale o to zajímavější. Pomník českého pilota Josefa Františka. Je to legenda našich pilotů. Potom jsme pokračovali do Vendolí (foto u zvoničky). Je tam hodně motorkáři navštěvované místo s vyhlídkou do údolí a Thorovým kladivem (1). I přes přidání průjezdného bodu, jsem musel cestu kontrolovat na mapy.cz, protože navigace pěknou lesní asfaltku neviděla. Sjeli jsme až ke kladivu a altánku. Vítr foukal hodně silný, dron zůstal v kufru a my se rychle schovali do altánku na svačinu. Pokračovali jsme na sever k druhé rozhledně, v Tatenicích se odbočilo na krásnou klikatou a spravenou cestu, z ní je k rozhledně Lázek (2) kousek rozbité. Byli jsme vděční, že je rozhledna uzavřená a vítr na nás nemůže. Kralický Sněžník byl jako na dlani. Na prohřátí jsme si dali kávu a vyrazili dále. Vjeli jsme do vesnice Cotkytle, kde je cesta úžasně kroucená, jen bylo škoda, že ji měli čerstvě opravenou posypem. Takže pomalu a opatrně. V Bludově, jsme vyjeli na okraj obce, až k zákazu vjezdu. K rozhledně Brusná (3) to je ještě 200 m. Jeseníky jdou vidět přímo z louky, výhoda rozhledny se projeví až pohledem do směru ze kterého jsme přijeli. I Lázek jde vidět. Čas ubíhá a chceme si ještě povykládat s rodiči, vyrazíme a to nějak divně, uvědomil jsem si, že mám v navigaci klikaté cesty, přepínám na rychlou a už je to správně. S rodiči jsme příjemně strávili odpoledne a po 18 hodině vyrazili domů, přímou a rychlou cestou. Bylo už totiž chladněji. Ve 20 hod jsme dorazili 370km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

18.6.

Dneska jsme se jeli podívat na naši BONNIE do Triumphu Olomouc. Kromě padacího rámu je plně připravená na odvoz domů. Probrali jsme pár základních věcí a poslechli si nádherný bublavý zvuk. Bylo ještě dosti času na přímý návrat. Proto jsme naplánoval menší projížďku po Moravě. V Drahanovicích mají pěkně opravenou tvrz Černá věž, jen vstup je o víkendu a ve středu, takže zůstalo u fotek a pokračovali jsme k dlouho odkládané návštěvě motobazaru FreeMoto u Prostějova. Nebylo nám ani teď souzeno se podívat na motorky, bylo zavřeno "jsem v servisu"  Domů jsem chtěl přes Vyškov, jen kudy se plánovalo přímo za jízdy a na navigaci se nechalo přepočítávání po změně směru. Ve Vyškově bylo kafe a drobná svačina, potom kousek po dálnici k odbočce Morkovice - Slížany. Kopírovali jsme hodně trasu z 5.6. Bylo potřeba ještě nabrat benzín na další den a již přímo míříme domů. 260km


 
 
 
 
 
 

19.6.

Počasí přeje, světlo je dlouho, takže plánuji delší výlet. Ráno vyjíždíme 6:30 a kousek si zkracujeme po dálnici, ale dlouho mě to nebaví, tak se rozhodnu sjet. Moc se mi to nepodařilo, naštěstí jsem rychlost snížil docela dost a nějak jsem celý manévr zvládl, (1) porušil jsem všechny základní poučky. I tak mě to hodně rozhodilo, do normálu jsem se vrátil až za Telčí. Zamířili jsme na Blansko a ve Křtinách udělali pauzu. Motorkářskou cestu Blansko - Šebrov, jsme jeli hodně opatrně. V Tišnově na Benzině jsme dali kávu a doplnili spotřebovaný benzín, aby to už vyšlo na celý výlet. Dále jsme kochací jízdou zamířili k našemu prvnímu bodu (2) Tvrz Kamenice. Po vjetí do obce jsme jen zírali, na cestě před námi byl malý čuník. Mysleli jsme si, že pánovi utekl, ale asi nebyl jeho, kdo ví. Tvrz je jen na focení a ne na drona, stojí uprostřed obce. Je zde muzeum a na telefon dojde obsluha. Další bod měl být zlatým hřebem dnešního dne, ale nějak jsem to špatně naplánoval. Zaprvé jsem minul odbočku a dojel až do Brtnice, takže otočka a návrat, zadruhé jsem si neověřil, jestli k hradu Rokštejn dojedu na motorce. Samozřejmě ne (3). Takže příště, až budeme plánovat pěší výlet. Opět cestou do Brtnice, naštěstí perfektní a vůbec mě to nemrzelo. Pokračovali jsme do Prostředkovic, kde je opravovaný "Opevněný rychtářský špýchar" (4), který jsme už v minulosti míjeli. Dalším bodem je zvonička ve Volevčicích (5). Cestou tam jsme pořád přejížděli koleje, takže jsme zastavili a udělali alespoň záběr z dronu na jednu železniční zatáčku. Zvonička stojí kousek od malého rybníku uprostřed obce. Přes Telč, kde je hodně nepříjemný kruháč, jsme zamířili do Kostelní Vydří ke Karmelitánskému klášteru (6). O tomto místě jsme se dověděli ze seriálu Barokní srdce Evropy. Místo je to moc zajímavé. Cestou tam Eva zahlédla kostel na kopečku za Telčí. Dohledali jsme kde je a vrátili se zase na kruháč v Telči. Kostel sv. Jana Nepomuckého (7) jsem jen zadronil a Eva si udělala pár fotek. Potřebovali jsme dojet do Dačic, takže opět na kruháč a protože se mi nevymazal bod kláštera v navigaci, zase jsme se mihli kolem něj. V Dačicích byl bod obratu i zájmu. Je tady pomník "Kostky cukru"(8). Hned u něj je hospoda, která zrovna zavírala, tak kafe bylo až na Benzině kousek dále. Posilnění a odpočatí míříme k poslednímu bodu, v navigaci mám klikaté cesty, ale v Chotěbudicích už nemám sílu na ty rozbité. Přepínám na rychlou trasu a to bylo to nejlepší co jsem mohl udělat. Jedeme po hlavních tazích, které jsou prázdné a hlavně slušné. Užíváme si zatáček a po ranním stresu ze špatného odbočení už není ani památky. Dorážíme k poslednímu bodu a tím je kaplička u jaderné elektrárny v Dukovanech (9). Na drona jsem neměl odvahu, tak jen fotky. Necháme se vést na dálnici k Brnu, nebyl to dobrý nápad. Na dálnici byla těžká nehoda a u vjezdu (10) na ni stál policista a vše odkláněl přímo do města. Naštěstí na motorce se dá kolona pomalu předjíždět, z celé té dlouhé řady aut na nás zatroubil jen jeden a více nás spíše pouštělo. Jakmile jsme mohli, vjeli jsme na dálnici a přesunuli se na výjezd ke Slavkovu. Potom nás už čekali Buchlovské zatáčky, které vyšly na 100%. Před, ani za námi žádná auta, zvolil jsem si tedy své tempo a perfektně si to užíval. V Uherském Hradišti jsme doplnili mizející zásobu benzínu a za chvíli zastavili doma, 19:30.  547km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

25.6.

Dneska v 8:30 přivezli z Triumphu Olomouc naší BONNIE. Do garáže jsem si nedovolil vjet, byl jsem v nazouvácích. Na parkovací místo už jsem to dával a musím říci, že se mi podařilo vyrobit na "1". Motorka tam perfektně sedla. Mám převozní značku i zelenou kartu, tak bych to chtěl zítra vyzkoušet trochu projet.


 

26.6.

Počasí přeje připraveným. Celou noc jsem místo spánku řešil tlaky v pneumatikách :-) Ráno, i když unaven, tak hlavně natěšen. Motorka má 0 km a čeká mě zajíždění. Po 8 hodině vyrážím, protože nemám dvě motolékárničky, hledám lékárnu, že bych další koupil. Netušil jsem, že všude kašlou na motorkáře. Otrokovice objedu po tom kousku dálnice co tam je a otáčkama se dostávám na 3500, můžu až na 4000, ale to by mi snad svléklo trenky. Ten zátah je nádherný, mám pocit, že si vypracuji břišní svalstvo. Domlouval jsme se s Milanem, že mu BONNIE ukáži, tak mířím do Kroměříže. Zaparkoval jsem před trafikou a už je tady. BONNIE  se Milanovi líbí, chvíli pokecáme, uděláme fotky a pokračuji v dalších kilometrech. Zamířil jsem na Starou Ves a potom do Fryštáku. Cestou hledám pěkné místo na focení, nacházím je kousek před Fryštákem. Uvažuji, že se pojedu pochlubit k Vaškovi (servisman), přijel jsem na dvůr a nikde nikdo, byli ve Zlíně. Tak jen výměna baterií a pozice kamery. Další chlubení jsme naplánoval k Tomášovi, opět klid před branami. Prostě BONNIE musí zůstat utajená. Cestou jsem zahlédl dvě policejní hlídky, naštěstí vždy v protisměru, moc se mi nechtělo s převozní značkou u nich zastavovat. Od Tomáše mířím do Luhačovic na Benzinu, načepoval jsem plnou a ukázalo mi to dojezd kolem 300 km, to by šlo. Není to jako u SUZUCATI (450 +), ale pořád dobré. Původně jsem chtěl jezdit do dvou hodin, jenže už toho mám plný knedlík a na zítřek plánujeme celodenní výlet. Jezdit s batohem na zádech, do BONNIE se nic nevleze, snášet ten protivítr, je to naháč a hlavně ty Nm :-D to neznám. Doma jsem v poledne, ještě se přišel podívat soused se synem, oba motorkaří. Dal jsem BONNIE na její parkování a rozloučil se  ;-) 148km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

27.6.

Po seznámení s novou motorkou jsem nachystal SUZUCATI na výlet. Chvíli jsme přemýšleli kam a nakonec padlo rozhodnutí na sever a cestou zpět k rodičům. Vybral jsem Osoblažsko, protože se nám tam líbilo. Samozřejmě meteorologové přesně tam předpovídají přeháňky. Pro rychlejší přesun jsem zadal do navi „rychlou trasu“ bez dálnic. Dobře jsem udělal, v neděli brzy ráno prázdné. Za Fulnekem přepnutí na klikaté a začala zábava. Zastavili jsme pro přehození kamer a baterií, ani nevím kde, ale pohled do kraje byl pěkný (foto). Výhoda klikaté trasy je, že se pokouší vyhnout městům, Opavu jsme jen štrejchli. Za Krnovem se blíží náš první cíl. Zámek v Linhartovech (1), je zrovna v rekonstrukci, tak jej trochu hyzdí stavební technika. Při vzletu dronem, jsem si nevšiml haluze a trochu probral listí. Pár rychlých záběrů a pokračujeme. Chtěl jsem to vzít přes Polsko, ale navi to brala přímo na Město Albrechtice. Kontrola na mapy.cz, vracíme se k zámku a přes lávku šupneme do Polska. Důvod byl, aby nás to nenavedlo na již dříve projetou cestu po hranicích (viz 22.7.2018) Kus cesty bylo hodně děravé, ale pořád lepší jak polňačka s blátem. K nám jsme vjeli přesně v místech kde ústí ta polňačka. Ve Slezských Rudolticích odbočíme do osady „Víno“ (2), když jsem se tam Evy zeptal, co tu děláme? Odpověď byla jednoduchá, protože se to jmenuje Víno. Tak jsme tady alespoň posvačili a udělali fotku u cedule. Dalším cílem měl být opuštěný Dubský mlýn (3), chvíli jsme jej hledali, protože je perfektně ukryt v hustém hvozdu u rybníka. Opuštěný nebyl, letos byl prodán a pán zrovna sekl trávu. Naštěstí motorkář, tak měl pochopení a povolil vzlet dronu nad rybník. V nejsevernějším místě osoblažského výběžku jsou Slezské Pavlovice (4) a tam má být malý zámek, spíše zdobná chalupa. Je to trochu opravené a patří to „Státnímu statku“, jak informovala cedule. Tady nastal bod obratu, nebylo totiž kam jinam jet. Cesty jsou tady docela schopné na toulačku, tak nespěcháme a pomalu míříme k dalšímu bodu, kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Liptaň (5). Při poslední návštěvě jsme jeli kolem a zaujal nás. Po kontrole meteoradaru a pohledu na nebe, jsme usoudili, že pojedeme podle mraků a navi necháme přepočítávat. Jen jsem chtěl, ještě zkusit Eldorádo Hynčice. Dali jsme jen svačinu u plotu, toto není nic pro nás. Přenastavil jsem navi na rychlou trasu a do Bruntálu jeli po hodně mokré vozovce, muselo tady slušně zapršet. My naštěstí nezmokli a pomalu jsme se blížili k rodičům. Dali jsme si kávu, povykládali a v 19 hodin vyrazili k domovu po hlavním tahu. Vzal jsem ještě benzín, abych nemusel ráno, a ve 20 hodin parkujeme. 422km

VIDEO


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

28.6.

Ráno jsem jel se SUZUCATI na úřad přihlásit BONNIE. 11km

Odpoledne s BONNIE poježdění po Valašsku a návštěvách Tomáš, Vašek a Pavel. 107km

30.6.

Doma podělané a počasí perfektní, takže v 17 hodin vyrážím a ukazuji BONNIE startovací místo pro průjezd Buchlovskými zatáčkami, bufet U Trampa. Dále zatím nejedu, není čas a provoz je velký, ještě nemám BONNIE pořádně zažitou. Nazpět přes Napajedla a Bohuslavice. 77km


 

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---slider---

error Slider nebyl nalezen.

---infopanel---

+420 987 654 321

mail@com